Drobečková navigace

Poznejte sály Staroměstské radnice

Provedeme vás jednotlivými sály, které můžete navštívtit v objektu Staroměstské radnice.

Přehled sálů Staroměstské radnice

1. Obecní síň

Obecní síň

Obecní síň bývala středobodem celé radnice. Projednávaly se tu nejdůležitější záležitosti týkající se správy Starého Města pražského. V minulosti sloužila také jako svatební síň.
Interiér je dnes zcela nový. Původně renesanční místnost byla úplně zničena v květnu 1945, ze starší výzdoby se dochovaly pouze dva vstupní novogotické portály. Dominantou síně je novodobá tapiserie se znakem Prahy. Stěny zdobí čtyři portréty pražských primátorů ze 17. a 18. století – jsou upomínkou cenné kolekce 33 primátorských portrétů, které ve Staroměstské radnici visely do konce druhé světové války. Jejich autory neznáme, kvalita olejomaleb však poukazuje na prvotřídní umělce.

2. Stará radní síň

Stará radní síň

Nejcennějším historickým interiérem Staroměstské radnice je stará radní síň. Díky své architektuře a výzdobě se řadí k nejpůvabnějším pozdně gotickým sálům v Evropě. Její největší chloubou je plastika Krista Trpícího z počátku 15. století. Je osazena na konzole ve tvaru anděla nesoucího latinský nápis „Suďte spravedlivě, synové člověka“. Odkazuje na dobu, kdy radní síň sloužila jako soudní tribunál. Na funkci městského soudu dnes upomíná i vyobrazení římské bohyně spravedlnosti – Justicie – na barokních kachlových kamnech v rohu místnosti. Kamna patří vůbec k největším, která lze na českém území spatřit. Přikládalo se do nich ze zadní místnosti, aby konšelé nebyli při svém zasedání rušeni.

3. Předsálí zásedacího sálu

Předsálá zasedacího sálu

 Do předsálí zasedacího sálu vedou unikátní dveře z roku 1619 – jde o jedny z mála renesančních intarzovaných dveří, které se v Praze dodnes dochovaly. V horní části jsou zdobeny vyobrazením Spravedlnosti, níže je zpodobněna alegorie Síly. Dveře byly původně součástí Malostranské radnice, do Staroměstské radnice byly přeneseny a zde instalovány až v roce 1854. Z vnější strany jsou vsazeny do portálu z červeného mramoru, který představuje ojedinělý projev nizozemské renesance v Praze. Na stěnách visí dvě lunety od Václava Brožíka, slavného českého malíře 19. století. Zobrazují významné osobnosti českých dějin – krále Karla IV. při zakládání Pražské univerzity (1348) a Jana Ámose Komenského, myslitele a zakladatele moderní pedagogiky, na radnici v Amsterdamu (1657).

4. Brožíkův zasedácí sál

  Brožíkův zasedácí sál

Oproti ostatním síním radnice vyniká Brožíkův zasedací sál svou velikostí – zabírá výšku dvou pater a půdorys celého domu. Místnost vznikla v roce 1879, dnešní podobu ve stylu pozdní secese jí roku 1910 vtiskl architekt Josef Chochol. Do konce druhé světové války zde zasedalo pražské zastupitelstvo, dnes sál využívá primátor hlavního města Prahy ke slavnostním aktům.
Sál nese jméno malíře Václava Brožíka, autora dvou rozměrných pláten. Obraz „Jan Hus před koncilem kostnickým 1415“ zachycuje poslední chvíle života středověkého kněze a kazatele Jana Husa.

5. Jiříkova síň

 Jiříkova síň

Se zasedacím sálem sousedí Jiříkova síň, pojmenovaná podle Jiřího z Poděbrad. Jeho osobnost i volbu českým králem na Staroměstské radnici připomíná busta v čele místnosti. Z bílého carrarského mramoru ji roku 1873 vytvořil sochař Tomáš Seidan. Stěny nesou fragmenty freskových maleb z 15. století – patrná je gotická hradba nebo madona s dítětem u vstupních dveří. Z velké části se tu dochoval i strop z 16. století.

Doporučená místa