Pražské věže

Přívlastky Praha zlatá a Praha stověžatá dávají tušit charakter města, v němž se návštěvník, turista, musí dívat hlavně nahoru na věže chrámů, kostelů a bran.

Je ale ještě jeden způsob, jak poznat neopakovatelnou krásu i duši města. Dívat se naopak z věží dolů a z ptačí perspektivy obdivovat neobvyklé pohledy na historická náměstí, červené střechy domů, na řeku Vltavu, její mosty i nábřeží.

Věže, které nepatřily církvi a jednotlivým kostelům, byly většinou v majetku obce. Bývaly součástí opevnění, byly to věže strážné, které se na noc zamykaly. Často sloužívaly jako hlásky: ohlašovaly se z nich troubením požáry a zdaleka viditelnými znameními jejich směr, neboť kdysi bývaly požáry ve městech velmi časté. Z některých zvony ohlašovaly čas, u některých bývaly celnice při vstupu do města, některé sloužily jako skladiště.

Jen z velké výšky lze zjistit celkový počet pražských věží. Nedávno se o to pokusilo pár nadšených odborníků a milovníků Prahy, kteří z leteckého pohledu jen v centrální části města napočítali na 120 nejvýznamnějších věží, které vyfotografovali, přesně zdokumentovali a změřili. Celkový počet všech pražských věží odhadli asi na tisíc, nepočítaje v to věžičky měšťanských domů. Ty nejvzácnější a nejkrásnější věže jsou dnes zpřístupněny. Vyberte si z naší nabídky nebo ještě lépe zůstaňte zde déle a obejděte je všechny, neboť každá nabízí jiný, ale vždy neopakovatelný pohled na nejpůsobivější části města.

Staroměstská mostecká věž je vstupní branou na slavný Karlův most ze Starého Města. Je považována za nejkrásnější bránu gotické Evropy a nejpůsobivější dílo civilní gotiky na světě. Byla dokončena před rokem 1380 jako součást opevnění Karlova mostu. Je dílem dvorské huti Petra Parléře, stavitele Karlova mostu. Tento skvost gotické architektury vznikal asi čtvrt století a pracovalo na něm na 100 kameníků. V roce 1648 byla věž poničena při švédském obléhání Prahy. Zde byly také pro výstrahu v r. 1621 vystaveny hlavy některých popravených českých pánů, odsouzených za účast ve stavovském povstání proti habsburské vládě. Staroměstské průčelí má vzácnou gotickou figurální a architektonickou výzdobu: první patro zdobí socha patrona mostu sv. Víta, po jehož stranách jsou sedící sochy panovníků Karla IV. a Václava IV., nahoře pak sochy sv. Vojtěcha a Zikmunda. Sochy jsou vynikajícími díly z konce 14. století. Nad branou od Starého Města jsou znaky zemí, v nichž Karel IV. vládnul. Z průjezdu je vchod do věže po točitém schodišti se 136 schody. Pohled z věže na Hradčany, slavnou sochařskou galerii Karlova mostu i na přilehlou část Starého Města je nezapomenutelný.

Stejně úchvatný i když úplně jiný je pohled z Malostranské mostecké věže na protější straně Karlova mostu. Byla postavena na místě starší věže románské po roce 1464 a její podoba navazuje na koncepci věže Staroměstské, není zde však původně plánovaná sochařská výzdoba. Oddělena branou s cimbuřím stojí vedle ní starší a menší mostecká věž románského původu z doby kolem 1170.

Další pohled na Malou Stranu s jejími malebnými červenými střechami a magickou atmosférou nabízí věž v sousedství známého chrámu sv. Mikuláše s charakteristickou mohutnou zelenou měděnou kupolí. Věž, zvonici či hlásku, postavil stejně jako chrám slavný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v r. 1755. Věž patřila Malostranské obci, nikoliv církvi, což dokládá znak Malé Strany nad vchodem. Byla to poslední hlásná věž postavená v Praze, odkud se zvonilo při požáru. Za komunistického režimu zde byla pozorovatelna Státní tajné bezpečnosti. V 90. letech byla věž rekonstruována a interiér byl upraven pro zpřístupnění veřejnosti. K ochozu ve výšce 65 m vede 299 schodů.

Jiný nezapomenutelný pohled nabízí věž Staroměstské radnice, kdysi sídla samosprávy Starého Města. Jádrem komplexu radnice byl nejstarší gotický dům s bohatě zdobeným portálem, k němuž byla ve 14. století přistavěna mohutná hranolová věž o výšce 66 m. Je to jedna z nejznámějších věží, na níž byl později umístěn slavný orloj. V prvním patře věže je kaple s bohatě zdobeným arkýřem, odkud je vidět komůrka s apoštoly orloje. Na něm se každou celou hodinu ve dvou okénkách objevuje 12 vyřezávaných barevných figur apoštolů. S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách: kostlivec,Turek, Lakomec, Marnivec a Kohout. V dolní části orloje je umístěna kalendářní deska se znameními zvěrokruhu od slavného malíře Josefa Mánesa. Na nároží arkýře je kopie pozoruhodné gotické sochy, tzv. Madony Staroměstské z konce 14. století.

8. 5. 1945 v poslední den 2. světové války byla radnice ostřelována a zapálena. Shořelo její východní křídlo a byla značně poškozena i věž. Kupodivu byl zachován unikátní výtah v radniční věži z r. 1927. Dnes je uložen v Národním technickém muzeu a ochoz věže je dostupný od r. 2000 novým výtahem s bezbariérovou úpravou. Z ochozu věže je překrásný pohled na nejvýznamnější a nejstarší náměstí historické Prahy se slavným pomníkem Mistra Jana Husa a věncem památných budov: dominantou náměstí proti věži je chrám Matky Boží před Týnem, dále barokní kostel sv. Mikuláše, rokokový palác Goltz-Kinských a jedna z nejvzácnějších budov - gotický městský palác Dům U Kamenného zvonu.

Nad budovami Klementina, sídla Národní knihovny, se tyčí Astronomická věž, vysoká 68 m. Na ochoz vede 172 strmých točitých schodů. Na kupoli věže je gigantická olověná socha Atlanta, který drží zeměkouli. Historie věže úzce souvisí s univerzitním vzděláním, v němž důležitou roli hrála matematika a astronomie. Kolem r. 1750 zde byla započata astronomická a klimatická pozorování a měření a věž byla osazována astronomickými přístroji. V r. 1775 zahájil Antonín Strnad soustavné záznamy meteorologických a klimatických měření, která se zde konají nepřetržitě dodnes. Od r. 1842 bylo z Klementina ohlašováno poledne mávnutím praporu, které bylo od r. 1891 až do r. 1926 doprovázeno dělovou salvou z Hradčan.

Další zajímavé pohledy na město poskytuje pozdně gotická Prašná brána z r. 1475, která byla postavena jako součást opevnění a zároveň monumentální vstup do Starého Města. Tudy vcházely do města korunovační průvody českých králů. Brána má bohatou sochařskou výzdobu provedenou většinou jejím slavným stavitelem Matějem Rejskem. V 19. století byla novogoticky přestavěna. Je vysoká 65 m, vyhlídkový ochoz je ve výšce 44 metrů, točité schodiště má 186 kamenných stupňů. Dnešní název Prašná pochází z 18. století, kdy bývala skladištěm střelného prachu.

Poněkud nenápadně působí šestipatrová Novomlýnská vodárenská věž, která byla zpřístupněna veřejnosti teprve nedávno. Původně technická stavba z druhé poloviny 17. století se kdysi nacházela přímo u Vltavy a zásobovala vodou kašny v okolní části Nového Města. V jejím nejvyšším patře, přímo nad nádrží, do níž se čerpala voda z Vltavy, byl vybudován velkorysý vyhlídkový prostor s 12 velkými okny, tzv. Lusthaus, kam za radovánkami mířilo tehdejší vedení města. Jednalo se tak o zřejmě první, byť neveřejnou, rozhlednu v Praze. Díky okolní zástavbě je dnes výhled na město již poněkud omezen, přesto věž rozhodně stojí za návštěvu. Nachází se zde totiž jedinečná interaktivní expozice o pražských požárech a historii pražských hasičů.

Nejmladší a také nejvyšší z věží v historickém centru je Petřínská rozhledna vysoká 58,7 m, která stojí na vrchu Petřín nad Vltavou v nadmořské výšce 327 m. Celé město je z ní vidět jako na dlani. Byla postavena v r. 1891 jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. Rozhlednu tvoří osmiboká ocelová konstrukce uprostřed s tubusem pro výtah a dvojím točitým schodištěm s 299 schody. Bezbariérový přístup pro vozíčkáře je na širší první ochoz, výtah jezdí až nahoru na úzký ochoz ve výši 55 m. Na vrchol Petřína jezdí z úpatí kopce na Újezdě Petřínská lanovka. I v noci je celé osvětlené těleso rozhledny zdaleka viditelné.  

Prague City Tourism