Drobečková navigace

Stromeček a Štědrý den

Víte, že první vánoční stromek v Praze postavil na Vánoce r. 1812 ve svém libeňském sídle pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich?

Na Štědrý den 24. prosince, v některých rodinách i dříve, se zdobí vánoční stromeček, staví se betlém - prostorové zobrazení betlémského Narození, balí se dárky a připravuje se vše na slavnostní večeři. Typickou štědrovečerní večeří je dnes u nás rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Receptů na přípravu svátečního menu existuje celá řada, liší se podle rodinných i krajových zvyklostí. O atmosféru českého Štědrého večera nejsou ochuzeni ani turisté. Většina restaurací a hotelů totiž pro své hosty připravuje tradiční štědrovečerní menu.

Historie zdobení vánočního stromečku není u nás příliš dlouhá. Traduje se, že první vánoční stromek v Praze postavil na Vánoce r. 1812 ve svém libeňském sídle pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich. Velmi brzy pak vánoční stromek začala strojit česká šlechta a v měšťanských rodinách zcela zdomácněl ve 40. letech 19. století. Dříve se vánoční stromeček zdobil cukrovím, lidovými výtvory ze dřeva, perníku či pečiva, dnes se používají třpytivé ozdoby z foukaného skla a barevné řetězy, ale opět se navracejí i přírodní ozdoby - například slaměné pletené, jablíčka, oříšky, plody mochyně - oranžové hvězdičky. Původně však stromeček ve vesnických chalupách nestál na stole, ale visel špičkou dolů. Obvykle se dnes stromeček odstrojuje na Tři krále, nebo první neděli po nich.

Vánoce jsou rodinnými svátky, kdy by nikdo neměl zůstat doma sám. Na Štědrý večer se proto schází u večeře celá rodina, a pokud je někdo osamělý, obvykle ho zvou sousedé či známí do svých rodin. Po slavnostní večeři nastává nejočekávanější chvíle, na kterou se celý rok těší zejména děti. Rozbalují se totiž dárky, které "Ježíšek" nadělil pod vánoční stromeček. V mnohých případech najdou děti pod stromečkem od Ježíška nadělené to, po čem toužily a o co si Ježíškovi napsaly v dopisech. O Štědrém večeru Ježíšek vstupuje do našich domovů, aby po sobě zanechal dárky pod stromečkem, na němž rozsvítil svíčky a tajemně zmizí dřív, než dozní cinkot vánočního zvonku. U rozsvíceného stromečku se dodnes zpívají koledy. Mezi nejznámější a nejoblíbenější stále patří Narodil se Kristus Pán (ve zpěvnících doloženo z 15. století), Chtíc, aby spal (17. století), Veselé vánoční hody (2. polovina 17. století), Nesem vám noviny (z r. 1847) a Tichá noc (původem rakouská z r. 1818, u nás záhy zdomácněla), zpívají se ale i koledy původem české - například Půjdem spolu do Betléma, Stojí vrba košatá, Dej Bůh štěstí atd. O půlnoci se obvykle chodí do kostela na půlnoční Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby.