Královská obora - pražský Central Park

Oáza klidu a relaxace, zelený ostrov uprostřed hlučící metropole, největší pražský městský park. To vše a mnohem více je Královská obora, lidově Stromovka. Zhruba 100 hektarů rozlehlou lokalitu vyhledává den co den pestrá paleta návštěvníků. Potkáte tu bohémské hipstery, milenecké dvojice, vyznavače joggingu, in-line bruslaře a cyklisty, stejně jako rodiny s dětmi či pejskaře. Čas od času můžete narazit i na svatební obřad konaný pod romantickou klenbou letitých stromů. Stromovka má zkrátka svůj nezaměnitelný genius loci a žije si tak nějak svým vlastním rytmem.

Založení holešovického parku se datuje k roku 1268, kdy zde Přemysl Otakar II. k potěše své a královského dvora zřídil loveckou oboru a nad ní vystavěl malý letohrádek. Přes 750 let … to už je kus historie. Ale vraťme se ještě k začátkům. Nejslavnější éra panovnické honitby nastala za Habsburků v 16. a na počátku 17. století. Císař Ferdinand I. ji nechal v letech 1536-1548 rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským hradem. Byl vybudován rybník, sázely se nové stromy a vznikla zde bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Na západním okraji obory vyrostl Císařský mlýn s dodnes zachovanou pozdně renesanční branou. Za Rudolfa II. dostal renesanční háv také starý letohrádek a původní rybník byl velkolepě rozšířen na rozlohu 21 hektarů. Uprostřed vodní plochy byl nasypán ostrov, jehož dnešním pozůstatkem je tzv. Dubový pahorek – centrální vyvýšenina s prastarými mohutnými duby. Napájení Velkého rybníka zajistila tzv. Rudolfova štola – na svou dobu unikátní a dodnes plně funkční technické dílo. V délce 1 100 metrů přiváděla do obory vodu z Vltavy (z místa poblíž dnešního Štefánikova mostu) skrz Letenský kopec; její vyústění zdobí renesanční portál s datem 1583 a monogramem Rudolfa II. Méně šťastné období pro Královskou oboru přišlo v 17. a 18. století, kdy se na jejím neblahém stavu podepsaly četné válečné konflikty – několikrát totiž posloužila coby ideální plocha pro vojenská ležení.

Novodobá historie tohoto území jako veřejně přístupného anglického parku se zahradnicky upravenými úseky se píše od roku 1804. Velký Rudolfův rybník byl částečně zasypán, přičemž vzniklo několik menších vodních ploch a rozsáhlá soustava luk. Malebnou přírodní kompozici následně dotvořila výsadba mnoha okrasných i cizokrajných dřevin. Současně proběhla novogotická přestavba do té doby zdevastovaného letohrádku (od roku 1849 s přízviskem „místodržitelský“); romantickým úpravám se nevyhnulo ani jeho bezprostřední okolí. Jednotlivé části Královské obory propojila síť chodníků a cest, vznikly první altánky, lavičky a rybniční mola. Zhruba v polovině 19. století se mezi Pražany rozšířil a záhy ujal současný název Stromovka – volný překlad německého slova „Baumgarten“, což bylo tehdejší pojmenování parku po sloučení obory a sousední štěpnice. Konečnou rozlohu území ovlivnila koncem předminulého století stavba vodního kanálu a železniční trati v horní části parku, tramvajová smyčka na východní straně a především vybudování Výstaviště.

Nepřehlédnutelnou stavbou Stromovky je Šlechtova restaurace, původně královská dvorana z let 1689–1691. Její velký sál zdobily fresky Jana Jakuba Steinfelse představující boha Apollóna s Venuší a Amorem a další mytologické výjevy. O sto let později byla budova přestavěna na zahradní restauraci Františkem Antonínem Hergetem a znovu pak v roce 1855 v novogotickém stylu Bernardem Grueberem. Roku 1882 si restauraci pronajal Václav Šlechta (odtud název), který ji provozoval až do vypuknutí 2. světové války. Za jeho působení podnik prosperoval a byl povinnou občerstvovací zastávkou všech účastníků nedělních korz. Na tristním stavu „Šlechtovky“ se v poválečném období podepsalo socialistické hospodaření a několik požárů. Dílo zkázy dokonaly záplavy v roce 2002. Záchrana přišla doslova v hodině dvanácté – architektonicky cenný objekt v současné době povstává z popela a veřejnosti by měl být znovu k dispozici po dokončení rekonstrukce v průběhu roku 2021.

Současná Stromovka je v životě Pražanů skutečným fenoménem a nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo něco změnit. Naopak – architektura parku prošla v nedávné době nákladnou revitalizací, která následuje moderní trendy 21. století. Zásadní proměnou prošla především centrální část území. Výsledkem jsou čtyři kilometry zrekonstruovaných cest, nové rybníky, mostky a mola, vznik několika dětských hřišť, piknikových míst a venkovního fitness. Osazen byl i další mobiliář v podobě nových laviček, osvětlení a odpadkových košů. Mimochodem, velmi netradiční hřiště pro děti obnovil před několika lety Magistrát hl. m. Prahy. Jeho součástí jsou originální železobetonové plastiky, které před více než půl stoletím vytvořili sochaři Olbram Zoubek a jeho žena Eva Kmentová. Celek tak působí jako otevřená venkovní galerie, jež působivě oživuje veřejný prostor. Není divu, že se pozitivní změny v „infrastruktuře“ parku odrážejí v jeho návštěvnosti – každoročně do Stromovky zavítá přes 4 miliony lidí.

Za kulturou a poznáním:

Lapidárium
 Výstaviště Praha 422    nm.cz
Unikátní průřezová kolekce zhruba čtyř stovek originálů nejlepších kamenických a sochařských děl z 11.–19. století.

Maroldovo panorama
 Výstaviště Praha 417    vystavistepraha.eu
Panoramatický obraz bitvy u Lipan (1434) s reálnými předměty v popředí navozuje iluzi trojrozměrného prostoru. Pozoruhodné dílo malíře Luďka Marolda z konce 19. století je největším obrazem dějinné události v České republice.

Veletržní palác
Dukelských hrdinů 47    ngprague.cz
Přední objekt Národní galerie v Praze ukrývá unikátní soubor českého i zahraničního moderního a současného umění.

Planetárium
 Královská obora 233    planetum.cz
Pražské planetárium s průměrem promítací kopule 23,5 metrů patří k největším objektům svého druhu na světě. Nejmodernější audiovizuální technologie promění hlavní sál v dokonalou iluzi vesmíru.

Stará čistírna odpadních vod
 Papírenská 6    staracistirna.cz
Národní kulturní památka představuje výjimečně dochovanou industriální stavbu s unikátním podzemím a původním technologickým zařízením.

Zoologická zahrada
 U Trojského zámku 120/3    zoopraha.cz
Pražská zoo patří díky své jedinečné poloze, počtu zvířat i druhové pestrosti k nejkrásnějším světovým zahradám vůbec. Její členitý terén nabízí až desetikilometrovou procházku exotikou včetně Africké savany, Indonéské džungle nebo Údolí slonů. V roce 2017 se umístila na 5. místě na světě podle hodnocení serveru TripAdvisor.

Za zábavou:

Mořský svět
 Výstaviště Praha 419/4    morsky-svet.cz
Největší mořské akvárium v České republice. Kromě stálé „rybí“ expozice lze absolvovat i ukázky krmení či noční prohlídky.

Přístaviště Císařský ostrov
plavební kanál
Pravidelné obousměrné plavby výletní lodí mezi centrem Prahy (Rašínovo nábřeží nebo Čechův most) a Císařským ostrovem.

Jezdecká a pony škola
 Císařský ostrov 1098    ponici.cz
Výukové středisko poskytuje ucelený výcvik jízdy na koni pro děti i dospělé a umožňuje vyjížďky na koních do Stromovky, kde jsou k dispozici speciální koňské stezky.

Matějská pouť
 Výstaviště Praha    matejskapout.cz
Nejznámější a nejnavštěvovanější pouť v České republice pořádaná každoročně v jarních měsících v areálu pražského Výstaviště.

Na kafíčko, oběd či večeři:

Vozovna Stromovka
 Královská obora 2    vozovna-stromovka.cz
Zahradní restaurace využívá zmodernizované prostory původní vozovny tramvají, která zde stála až do 30. let minulého století. Využít lze i prostornou zahrádku nebo terasu s příjemným výhledem do zeleně.

Na Slamníku
 Wolkerova 12    na-slamniku.cz
Legendární bubenečská restaurace, jejíž počátky sahají až do 17. století, nabízí tradiční českou gastronomii. V sále se pravidelně konají koncerty převážně méně známých nebo začínajících českých kapel.

Lokál nad Stromovkou
 Nad Královskou oborou 232/31    lokal.nadstromovkou.ambi.cz
Poctivá česká restaurace s vynikající domácí kuchyní a pečlivě ošetřeným pivem.

Pražan
 Výstaviště 67    pivovarprazan.cz
Vznik budovy se datuje k „Jubilejní výstavě zemské“ konané v roce 1891. Po skončení výstavy začal být pavilón využíván pro gastronomické účely jako restaurace Pražan. Po nedávné zdařilé rekonstrukci interiéru se objekt opět otevřel veřejnosti.

V zahradě
 Schwaigerova 59/3    vzahrade.com
Restaurace Hotelu Schwaiger se specializuje na vyšší gastronomii a moderní českou kuchyni. Všechny pokrmy jsou připravovány z pečlivě vybraných surovin pocházejících výhradně z místních trhů a farem. Bonusem je domácí udírna na maso, ryby a zeleninu.

Café Továrna
 Papírenská 6    staracistirna.cz
Útulná kavárna se stylovou atmosférou přímo v prostorách historické budovy Staré čistírny. Koupit si tu můžete také balenou kávu a čaje včetně příslušenství k jejich přípravě. 

Jak se tam dostanete:

Vlak – stanice Praha – Holešovice
Metro – C, Nádraží Holešovice
Tram – 6, 12, 14, 17, (noční linky 93, 94)