Drobečková navigace

Z Vinohrad do Vršovic aneb Za kostely pražské moderny

Ptáte se, co mohou mít společného noblesní a rezidenční Vinohrady se sousedními, kdysi dělnickými a trochu pozapomenutými Vršovicemi? Nic vás nenapadá? Nenechte se mýlit – zdánlivě nesourodou dvojici pražských čtvrtí totiž spojuje více, než by se na první pohled zdálo. Jedním z nejviditelnějších průsečíků je neobvyklá koncentrace moderní prvorepublikové církevní architektury. Originální, novátorské a na svou dobu odvážné kostelní stavby jsou dnes pevnou a obdivuhodnou součástí pestré architektonické mozaiky hlavního města.

  • Zdroj: Prague City Tourism
  • Zdroj: Prague City Tourism
  • Zdroj: Prague City Tourism
  • Zdroj: Prague City Tourism
  • Zdroj: Prague City Tourism

Dějiny Vinohrad, tedy rozsáhlého území východně od centra města, se píší již od konce 18. století. Dnešní podoba elegantní čtvrti s nádechem staré Paříže vznikla na přelomu 19. a 20. století, kdy byla postupně vybudována pravidelná urbanistická koncepce historizujících a secesních domů sdružených v obdélníky činžovních bloků. Její součástí byla i velká veřejná prostranství. A na jednom z nich, na náměstí Jiřího z Poděbrad, našel své místo jeden z nejpozoruhodnějších modernistických svatostánků – kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Slovinský architekt, slavný Jože Plečnik, chtěl v jeho stavbě skloubit ducha antických a starokřesťanských chrámů s ideou kostela 20. století. A to se mu podařilo dokonale. Monumentální sakrální památka, která svou podobou evokuje Noemovu archu, upoutává především čtyřicetimetrovou věží s největšími prosklenými hodinami v Česku (průměr 7,5 metru) a nevšední kombinací režného obkladu a žuly na fasádě. Není divu, že Plečnikův chrám v posledních letech významně koketuje se zápisem na prestižní seznam UNESCO.  

Asi 300 metrů jižním směrem, v Dykově ulici, nelze přehlédnout další unikát – Husův sbor na Vinohradech, komplex modlitebny Československé církve husitské, obytného domu a subtilní šestipatrové věže. Byl vybudovaný ve 30. letech minulého století architektem Pavlem Janákem v tehdy hodně pokrokovém konstruktivistickém stylu. Zmíněná věž, z dálky připomínající varovný boží prst, je v podstatě otevřená železobetonová zvonice s točitým schodištěm uprostřed, po kterém můžete vystoupat až na vrchol. Nezvykle moderní interiér modlitebny pak překvapuje svou důmyslnou dispozicí – připomíná k presbytáři se svažující amfiteátr, který umožňuje dobrou viditelnost kněze z každého místa v kostele.

A teď ruku na srdce – kolik znáte kostelů s vlastním divadelním sálem? Žádný? Tak my vám jeden ukážeme. Pokud se vydáte od naší poslední zastávky dále na jih a překonáte širokou Francouzskou ulici, ocitnete se ve Vršovicích, v rázovitější čtvrti, jež nepopře svůj venkovský původ. V srdci této městské části, na Vršovickém náměstí, nemůžete minout nevšední budovu Husova sboru z roku 1930 z dílny architekta Karla Truksy. Jedná se o jedinečnou multifunkční stavbu s prvky funkcionalismu a konstruktivismu, která v sobě snoubí sakrální charakter chrámu s projektem kompletního divadla se sálem pro bezmála 300 diváků, zkušebnami, šatnami, maskérnami a kancelářemi administrativy. Dominantou modlitebny Československé církve husitské je mohutná, čtyřboká, téměř 26 metrů vysoká věž, zakončená stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem.

A jen pár kroků odtud, na náměstí Svatopluka Čecha, ční jako pobřežní maják nad vlnami střech vršovických domů bílá hranolová zvonice kostela sv. Václava. Tento klenot pražské sakrální moderny je odborníky považován za jednu z nejzdařilejších funkcionalistických církevních staveb v České republice. Autorem velkolepého projektu z roku 1929 je architekt Josef Gočár, který důvtipně využil svažitého terénu k vytvoření kaskádovitého trojlodí s vysokým půlkruhovým kněžištěm. V této souvislosti je dobré připomenout, že jde o vůbec první český kostel postavený s využitím železobetonové konstrukce v rozlehlém interiéru tudíž nenajdete žádné sloupy ani jiné nosné prvky. Bez zajímavosti není ani promyšlené řešení chrámového osvětlení – sluneční paprsky dovnitř proudí širokými střešními okny a intenzita světla tak stoupá směrem k hlavnímu oltáři, což vytváří perfektní optickou iluzi nekonečného prostoru.

Strohé, účelové, neornamentální, přesto působivé, elegantní a nadčasové – to jsou „vinohradsko-vršovické" modernistické kostely meziválečného období. Jejich návštěva funguje jako příjemný, osvěžující protiklad k „těžké" historické architektuře pražského centra.

Kontakty a otevírací doby jednotlivých objektů najdete na   prague.eu.

Co byste ještě neměli minout:
Vinohradská vodárenská věž
 Korunní 66, Praha 3 – Vinohrady    prague.eu

Půvabná vodárenská věž z roku 1882 připomíná tak trochu romantický letohrádek. Zajímavá technická památka byla postavena v novorenesančním slohu a dlouho sloužila jako součást vodního systému pro tehdejší Královské Vinohrady. Nyní jsou v ní umístěny byty.

Kotěrova vila
Hradešínská 6, Praha 10 – Vinohrady
Milovníci moderní architektury počátku 20. století jistě neminou vilu, kterou si podle vlastního návrhu vybudoval slavný architekt Jan Kotěra. Stavbu, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, charakterizuje přísná racionální logika geometrizovaných tvarů.

Šalounův ateliér
Slovenská 4, Praha 10 – Vinohrady    prague.eu

Bývalý ateliér jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů Ladislava Šalouna, mimo jiné autora pomníku mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, patří mezi klenoty secesní architektury. Byl oblíbeným místem setkávání domácích umělců, mezi kterými nechyběli Ema Destinnová, Alfons Mucha nebo František Bílek. Dnes je budova ve vlastnictví Akademie výtvarných umění a je využívána jako výukový prostor pro zahraniční pedagogy.

Havlíčkovy sady (Grébovka)
Praha 2 – Vinohrady    prague.eu

Park inspirovaný italskou renesancí je porostlý desítkami vzácných stromů a kromě fontány, vodní kaskády a jezírka obsahuje okouzlující umělou jeskyni, tzv. grottu, a dvoupatrovou novorenesanční vilu. Součástí areálu je také bývalý herní pavilon (dnes zahradní kavárna) a skvostný dřevěný Viniční altán, v němž si v sezóně můžete vychutnat víno z vinice, která roste přímo pod vámi.

Kostel sv. Mikuláše 
 Vršovické náměstí, Praha 10 – Vršovice    prague.eu
Původně gotický kostel prošel v minulosti mnoha změnami včetně rozsáhlých vnitřních úprav. V současné době je jednou z dominant vršovického centra a patří mezi nejstarší památky městské části Praha 10.

Vršovický zámeček (Rangherka)
 Moskevská 21, Praha 10 – Vršovice    prague.eu
Impozantní novorenesanční budova stojí na okraji parku Heroldovy sady a je pojmenovaná podle svého prvního majitele, italského obchodníka s hedvábím, Guiseppe Rangheriho. V průběhu času byla v objektu umístěna škola, muzeum a různé úřady, zejména vršovická radnice. Nedávno zámeček prošel rozsáhlou rekonstrukcí a slouží jako domov pro seniory a obřadní síň.

Fotbalový stadion Ďolíček / Sinobo Stadium
 Vršovická 31    bohemians.cz  U Slavie 2a    slavia.cz
Řečeno s trochou nadsázky, život ve Vršovicích se odehrává mezi dvěma fotbalovými stadiony, potažmo kluby – Slavií Praha a Bohemians Praha 1905. Prvně jmenovaný hraje své zápasy v Sinobo Stadium, multifukčním stadionu moderního střihu s kapacitou takřka 21 000 diváků, druhý mančaft předvádí fanouškům své umění na legendárním domovském hřišti komornějšího charakteru - v Ďolíčku.

Na kafíčko, oběd či večeři:
Los v Oslu a Belgický pivní klub
Perunova 17, Praha 3 – Vinohrady    losvoslu.cz
Útulná stylová restaurace s neobyčejným názvem nabízí pokrmy severské a francouzské kuchyně, mnoho druhů točených belgických i českých piv a 50 druhů piv lahvových. Mezi oblíbené speciality z jídelníčku patří jak čerstvé mušle, které upravují na několik způsobů, tak i česká klasika, jako jsou pečená vepřová žebra či tatarák z hovězí svíčkové.

Café V lese
 Krymská 12, Praha 10 – Vršovice    cafevlese.cz

Netradiční kavárna stála na počátku současného zájmu o Vršovice, respektive může za to, že se Krymská ulice stala novodobým centrem nezávislé kultury. Bohatý kulturní program a retro interiér ze 70. let pravidelně přitahuje pestrou směsici hostů. Součástí kavárny je také galerie a hudební klub.

Jam and Co.
 Krymská 1, Praha 10 – Vršovice    jamandco.cz

Tak trochu lepší Asie. V Jam and Co. se nesnaží slepě kopírovat početná klasická asijská bistra, ale raději invenčně produkují to nejchutnější z asijské kuchyně v kombinaci s evropskou. Výsledkem jsou skvělá jídla z kvalitních a čerstvých surovin v originálním gastronomickém prostředí.

Café Sladkovský
 Sevastopolská 17, Praha 10 – Vršovice    cafesladkovsky.cz
Jeden z prvních podniků, který začal vylepšovat pošramocenou tvář Vršovic. Osobitý podnik je inspirován atmosférou kaváren třicátých let 20. století. Přes den doporučujeme snídani, kávu nebo oběd, večer se pak Café Sladkovský promění v rušnou hospodu plnou místních lidí. Teplá kuchyně po celý den a slušný výběr domácích zákusků je samozřejmostí.