Drobečková navigace

Žižkov - pražský Montmartre

Ještě před 150 lety se východně od bran Starého Města rozkládaly vinice, pastviny a pár zemědělských usedlostí. Populační a průmyslový boom v poslední čtvrtině 19. století ovšem kopcovité území při úpatí vítkovského vrchu rychle proměnil ve svéráznou a pitoreskní čtvrť činžovních domů bez pravidelné architektonické koncepce. Její nezaměnitelný bohémský charakter ale vždy vytvářeli především místní obyvatelé – dělníci, pražská galerka, studenti a umělci všeho druhu. Přestože se od té doby kolo dějin výrazně pootočilo, zdejší svébytná, trochu „neukázněná“ atmosféra se naštěstí nevytratila. Vítejte ve čtvrti, která nespí. Vítejte na Žižkově!

Výstavba nové městské části těsně za hranicí tehdejší metropole započala již v roce 1865, ale jako samostatný urbanistický celek se na mapě Prahy objevila pod názvem Královské Vinohrady I. až o deset let později. Oficiální název „Žižkov“, inspirovaný jménem slavného husitského vojevůdce, prosadil v roce 1877 činorodý stavitel a první místní starosta Karel Hartig. Mohlo za to jeho silné vlastenecké a obrozenecké cítění, které se odrazilo také v „husitských“ názvech mnoha zdejších ulic (např. Štítného, Prokopova, Táboritská, Husinecká atd.). Na město byl Žižkov povýšen dekretem císaře Františka Josefa I. v roce 1881, čímž byl odstartován jeho raketový růst – již deset let po této události zde žilo přes 42 tisíc obyvatel ve více než 750 domech. Rázovitá enkláva si velmi brzy vysloužila přezdívku pražský Montmartre podle známé umělecké pařížské čtvrti, a to především díky svému kopcovitému profilu s prudkými, úzkými uličkami, schodišti a náměstíčky a zdejší bohémské komunitě. Vždyť tu jeden čas bydlel i samotný král českých bohémů Jaroslav Hašek, autor „Dobrého vojáka Švejka“ (obýval dům U Zlatého anděla na rohu Husitské a Jeronýmovy ulice). Jeho žižkovský pobyt připomíná groteskní jezdecká busta na Prokopově náměstí.

Po 2. světové válce pokračovala doba bouřlivého stavebního rozvoje spojená s projektováním modernější dopravní i technické infrastruktury. Jizvu na tváři Žižkova způsobila až necitlivá asanace v 80. letech minulého století. Desítky původních cenných domů šly k zemi a na jejich místě vyrostly nevzhledné socialistické paneláky. Celkovou devastaci svébytné čtvrti naštěstí ukončily události sametové revoluce v roce 1989; většina historického Žižkova tak byla zachráněna. Přestože současná výstavba a rekonstrukce historických domů postupně dodávají Žižkovu lehký rezidenční nádech, pořád je to nekonvenční a „rozpustilá“ lokalita plná kulturního, studentského i bujarého nočního života, s nadstandardně velkým počtem kaváren, barů, hospůdek, zastrčených dvorků a pavlačových domů. Žižkov si před návštěvníky zkrátka na nic nehraje, bývá sice trochu „neučesaný“, ale přitom je opravdický, autentický, prostě svůj – a v tom spočívá jeho jedinečnost.

Co byste neměli minout:

Národní památník na Vítkově (U Památníku 1 900 / www.nm.cz)
Dominanta a symbol Žižkova s panoramatickými výhledy na Prahu. Funkcionalistický památník byl postaven k poctě československých legionářů a v současné době si zde můžete prohlédnout dvě stálé expozice – Křižovatky české a československé státnosti a Laboratoř moci. Nepřehlédnutelná je monumentální socha husitského vojevůdce Jana Žižky – jedna z největších jezdeckých skulptur na světě.

Žižkovská televizní věž (Mahlerovy sady 1 / www.towerpark.cz)
Atribut moderní Prahy a se svou výškou 216 metrů nejvyšší stavba metropole. Kromě technického zázemí v sobě skrývá i luxusní šestihvězdičkové hotelové apartmá One Room Hotel, špičkovou restauraci Oblaca, bar, kavárnu a vyhlídkovou observatoř s dechberoucím výhledem na město. Vysílač zdobí kuriózní sochy miminek od umělce Davida Černého.

Starý olšanský židovský hřbitov (Mahlerovy sady / www.prague.eu)
Jako významné pietní místo sloužil od roku 1787 pražské židovské obci. Nachází se zde mnoho nádherných náhrobních kamenů z 18. a 1. poloviny 19. století, při nichž je pohřbena řada významných židovských osobností. Hřbitov leží přímo pod Žižkovskou televizní věží – málokde najdete takto bizarní propojení staré funerální památky a moderní technické stavby.

Kostel sv. Prokopa (Sladkovského náměstí / www.prague.eu)
Novogotický architektonický skvost žižkovské čtvrti z let 1899 až 1903 od architekta Josefa Mockera. Hlavní vchod zdobí vzácný reliéf Madony s Jezulátkem, kterému svatý Prokop podává model kostela. V interiéru lze spatřit mimo jiné vzácný obraz Karla Škréty Svatý Václav z roku 1649. V ose hlavního průčelí se tyčí věž vysoká 73 metrů.

Seifertův památník (křížení Seifertovy, Chelčického a Táboritské ulice)
Žižkov je neodmyslitelně spjat také s jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavem Seifertem, který se zde narodil a studoval na gymnáziu. Život proslulého básníka připomíná deska na rodném domě (v Bořivojově ulici 104) a zajímavý památník v podobě kamenné stuhy.

Betlémská kaple (Prokopova 10 / www.prague.eu)
Uvnitř bloku činžovních domů můžete objevit nenápadnou, ale nesmírně zajímavou kubistickou kapli s pozdně secesními prvky. Vystavěna bylo v roce 1914 podle projektu architekta Emila Králíčka a dnes je kromě náboženských účelů využívána také jako koncertní síň a charitativní centrum.

Olšanské hřbitovy (Vinohradská 153 / www.hrbitovy.cz)
Největší pražské pohřebiště s rozlohu přes 50 hektarů ochraňuje ostatky přibližně dvou miliónů zemřelých. Pietní areál se skládá z dvanácti dílčích hřbitovů. Odpočívá zde řada předních českých osobností např. student Jan Palach, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, básník Karel Jaromír Erben, literát Karel Havlíček Borovský, malíř František Ženíšek či herci Jan Werich s Jiřím Voskovcem. K nejvyhledávanějším místům patří hrob Franze Kafky na Novém židovském hřbitově.

Za kulturou a zábavou:

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana (Štítného 5 / www.zdjc.cz)
Divadelní scéna největšího českého fiktivního dramatika, hudebníka, vynálezce, kriminalisty a sportovce v jednom. Osobitá poetika her Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka si podmanila široké spektrum návštěvníků napříč generacemi, kteří se do proslulého divadla opakovaně a rádi vracejí.

Bořivojova ulice
Žižkov se může pochlubit snad největší koncentrací restauračních zařízení v Praze. Vyhlášená a (nejen) mezi mladými lidmi oblíbená je například Bořivojova ulice, kde se postupně nakupilo kolem 20 hospod a barů. Ne náhodou se jí také přezdívá pražská Stodolní.

Park Parukářka (www.parukarka.cz)
Rozlehlý a zajímavě členitý park, který se rozkládá na Vrchu svatého Kříže mezi nedalekým Vítkovem a Olšanskými hřbitovy. Pokud vystoupáte až na jeho vrchol, odměnou vám bude překrásný výhled na Prahu. Kromě venkovní pivnice můžete v areálu využít také tři dětská hřiště, agility park pro výcvik psů nebo pikniková místa s otevřeným ohněm. Park je rovněž dějištěm nejrůznějších koncertů, happeningů, sportovních akcí či dětských programů.

Palác Akropolis (Kubelíkova 27 / www.palacakropolis.cz)
Kulturní středobod Žižkova, centrum nezávislé kultury, které nabízí ojedinělé komunitní, hudební, divadelní a výtvarné projekty. Představují se zde tuzemští interpreti i zahraniční špičky mnoha žánrů a zaměření. Působivá je i samotná prvorepubliková budova s prvky art deco. Velmi originálně jsou po rekonstrukci řešeny také interiéry paláce – sály, restaurace, bar a kavárna.

OC Atrium Flora (Vinohradská 151 / www.atrium-flora.cz)
Moderní obchodní centrum s množstvím služeb, značkových obchodů, restaurací, multikinem a 3D kinosálem Imax.

Kino Aero (Biskupcova 31 / www.kinoaero.cz)
Kulturní stánek s jedinečnou atmosférou „starých dobrých časů“ a zároveň jeden z nejstarších filmových klubů v České republice. Původně předválečné funkcionalistické kino netypicky umístěné ve dvorním traktu obytného domu je v současné době zaměřené především na nezávislou a artovou produkci.

Na kafíčko, oběd či večeři:
À la carte (Táboritská 23 / www.hotelolsanka.cz)
Nedávno zrekonstruovaná À la carte restaurace je součástí hotelu Olšanka a nabízí prvotřídní gastronomické zážitky pro náročnější klientelu. Na výběr je jak tradiční domácí kuchyně, tak i mezinárodní speciality.

Lavička (Seifertova 77 / www.restaurace-lavicka.cz)
Vzdušná restaurace nabízí příjemné posezení v rozlehlé venkovní zahradě ve stínu stromů nebo v zimní zahradě plné květin. V útulném vstupním prostoru za studených večerů oceníte teplo zapáleného krbu, pro setkání s přáteli či oslavu můžete využít také salonek v přízemí.

Café Pavlač (Víta Nejedlého 23 / www.cafepavlac.cz)
Oblíbená kavárna s úžasnou zahrádkou umístěnou ve vnitrobloku. Kromě kvalitní kávy si tu můžete dopřát také snídani, oběd či lehkou večeři za příznivou cenu. Skvělé místo pro vaše rozjímání okořeněné atmosférou bohémského Žižkova.

Taverna Olympos (Kubelíkova 9 / www.taverna-olympos.eu)
Rodinná restaurace s letní i zimní zahradou je přívětivým ostrůvkem řecké kultury a stravování v Praze. Přináší kouzlo nejen na talíři, ale i pravou středomořskou atmosféru. Velmi vhodné a originální místo pro narozeninové oslavy, promoce, svatby, firemní večírky apod.

La Bottega Gastronomica (Ondříčkova 17 / www.gastronomica.cz)
Originální gurmet bistro s obchodem a velkou nabídkou italských delikates má navíc jednu exkluzivní zajímavost – kuchařský prostor s tzv. „rosticcerií“, tedy místem pro opékání a grilování.

Café Vítkov (U památníku 1 900 / www.cafevitkov.cz)
Působivá kavárna s terasou v areálu Národního památníku na Vítkově, z níž se naskýtají dokonalé výhledy nejen na žižkovskou čtvrť. Ideální relaxační zastávka po prohlídce zdejších expozic.

Jak se tam dostanete:
Metro A, stanice Flora; Želivského
Tram 5, 9, 15, 26, 91, 95, 98 – zastávka Lipanská
Bus 136, 175, 207, 908, 909, 913 – zastávka Olšanské náměstí

Text: Jan Pomykal, sektor edice & webu