Pražské zahrady se otvírají

Pohyb na čerstvém vzduchu je skvělým způsobem, jak posílit svou imunitu a fyzickou i psychickou kondici. A právě pro tento účel jsou zahrady ideální. Ukážeme vám, že v Praze je rozhodně z čeho vybírat!

Výjimečná krása barokních zahrad Malé Strany jim zajistila místo na seznamu kulturního dědictví UNESCO, stejně jako na žebříčku nejnavštěvovanějších pražských atrakcí. Posuďte sami, zda právem.

Nejvýraznější a nejznámější je bezesporu velkolepá Valdštejnská zahrada. Najdete ji hned u stanice metra Malostranská. Zatím zůstává kvůli právě probíhající rekonstrukci zavřená a první návštěvníky by měla přivítat až v květnu. Vznikla v 17. století společně s palácem, který si zde nechal postavit slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Palác byl na svou dobu skutečně monstrózní a velikostí a nádherou demonstroval Albrechtovu obrovskou moc i bohatství. Pro představu – za „oběť“ mu padlo celkem 26 domů, 6 zahrad, 2 cihelny a 1 parcela, na jejichž místě vyrostl. Nikoho tedy nepřekvapí, že zahrada paláce je druhou největší v Praze.

Co zde bude k vidění? Dominantou geometricky řešené zahrady je sala terrena. Tento prvek byl ve své době módní záležitostí a setkáme se s ním i v řadě jiných barokních zahrad. Tato je však rozhodně největší. Konkuruje jí jen nepřehlédnutelná grotta, impozantní umělá krápníková stěna v části zvané Tajná zahrada. Díky své tmavě šedé barvě (připisované popílku přimíchanému do malty) působí skutečně tajemně, ale také poněkud ponuře. Pozornému pozorovateli neuniknou postavy, zvířecí hlavy a obličeje, které se mezi krápníky ukrývají a tajemnou atmosféru místa ještě umocňují. Stejně jako historická voliéra s výry velkými. Kromě nich se zde při troše štěstí setkáte i s dalšími zvířecími obyvateli zahrady, zejména pávy, včetně bílých. V jezírku na druhé straně zahrady pak žije mnoho druhů sladkovodních ryb. Za pozornost stojí také soubor soch znázorňujících postavy z řecké mytologie, který přímo pro zahradu vytvořil nizozemský sochař Adriaen de Vries.

Co možná nevíte: všechny sochy v zahradě jsou pouhými kopiemi. Za originály byste museli zamířit na švédský zámek Drootningholm, kam byly v roce 1648 odvezeny jako válečná kořist.

Jedinečný soubor palácových Zahrad pod Pražským hradem, který tvoří zahrady Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolovratská a Malá  Fürstenberská, otevřel své brány návštěvníkům zatím jen částečně. Momentálně je zpřístupněna pouze Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada. Ledebourská a Malá Pálffyho zahrada procházejí důkladnou rekonstrukcí a pro veřejnost se však do léta otevřou. Byly vybudovány jako součást šlechtických paláců na jižním svahu pod Hradem, proto se připravte, že jejich prohlídka bude fyzicky náročnější.  Ale nebudete litovat! Navštívit můžete i sousední Velkou Fürstenberskou zahradu, přístupnou vchodem vedle Polského velvyslanectví ve Valdštejnské ulici nebo ze Starých zámeckých schodů.

Jejich tvůrci zde dokázali dokonale využít terén a vytvořit unikátní terasové zahrady, do nichž zakomponovali vše, co k baroku patří: ozdobná schodiště, vyhlídkové terasy, jezírka, fontány, gloriety a pavilony. To vše ve spojení s vegetací vytváří promyšlené kompozice, díky nimž jsou zahrady jedním z nejmalebnějších míst v Praze. Objevíte zde řadu romantických zákoutí, odkud si můžete vychutnat překrásné výhledy na Malou Stranu. Hledáte místo pro dokonalou fotku? Právě jste ho našli!

Co možná nevíte: všechny zahrady byly obnoveny a nově osázeny podle Langweilova papírového modelu Prahy z let 1826–1836, který nejpřesněji zachycuje jejich původní podobu.

Skutečná perla mezi pražskými barokními zahradami se ukrývá za nenápadnými dveřmi v Karmelitské ulici nedaleko Malostranského náměstí. Je jí kaskádovitá Vrtbovská zahrada, kterou si na východním svahu Petřína jako součást svého malostranského paláce nechal vybudovat nejvyšší purkrabí Pražského hradu Jan Josef hrabě z Vrtby v 18. století. Na rozdíl od paláce, který v průběhu staletí měnil podobu, si zahrada uchovala svůj původní vzhled. Stejně jako ve Valdštejnské zahradě, i zde najdete typické geometricky uspořádané okrasné záhony, (co do velikosti mnohem skromnější) salu terrenu, obří voliéru s exotickými ptáky z pražské ZOO a sochařskou výzdobu z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Z nejvyššího místa zahrady se vám navíc otevře nádherný výhled na historickou Prahu.

Co možná nevíte: v půvabném empírovém domku na konci saly terreny v letech 1886 až 1889 bydlel a tvořil malíř Mikoláš Aleš. Oknem můžete nahlédnout přímo do jeho ateliéru.

Za návštěvu rozhodně stojí zahrady Pražského hradu. Největší z nich, která je zároveň největší pražskou zahradou, se jmenuje Královská. Dovnitř se nyní dostanete jen  vchodem od Letohrádku královny Anny. Původně renesanční zahradu založil v 16. století Ferdinand I. Habsburský na místě středověkých vinic a od počátku proslula tím, že se zde pěstovaly botanické rarity a exotické rostliny. Od 60. let 16. století se zde pěstují také tulipány, které sem každé jaro chodí obdivovat tisíce návštěvníků. Jednotlivé části zahrady dokumentují její proměny v čase, od renesančního giardinetta, přes geometrické barokní okrasné záhony až po anglický park.

Zahrada sloužila zejména k zábavě císařského dvora, což dokazují stavby, které zde dodnes stojí. Dnešní restaurace Lví dvůr původně sloužila jako zvěřinec Rudolfa II., kde císař kromě oblíbeného lva Mohameda choval i další šelmy. O kus dál narazíte na nádhernou renesanční Míčovnu s fasádou zdobenou sgrafity, která, jak název napovídá, sloužila dvoru k míčovým hrám a později jako jízdárna. Nejkrásnější stavbou v zahradě je bezesporu Královský letohrádek, který byl využíván především pro plesy a slavnosti.

Co možná nevíte: v Královské zahradě narazíte také na několik připomínek nedávné historie. Tu nejkurióznější najdete na fasádě Míčovny, kam v 50. letech 20. století, tedy v době nadšeného budování socialismu, přidali mezi původní renesanční sgrafita alegorii průmyslu a zemědělství v podobě znaku pětiletky se srpem a kladivem.  

Po dlouhé době se pro návštěvníky otevřela horní část Jeleního příkopu, který odděluje Královskou zahradu od Pražského hradu. V přírodní rokli, kterou protéká potok Brusnice, se od doby rudolfinské až do 18. století chovala lovná zvěř. Po rekonstrukci v letech 2001-2002 se Jelení příkop stal oblíbeným místem Pražanů i turistů. Na jeho svazích byly pro snadnější přístup ze všech stran umístěny nenápadné lávky pro pěší a skrz násep oddělující horní a dolní část příkopu byl podle návrhu architekta Josefa Pleskota vybudován tunel. Ten vede přímo nad korytem potoka, který protéká pod jeho podlahou. Dolní část Jeleního příkopu z důvodu stavebních prací zůstává nadále uzavřena.

Jižní zahrady Pražského hradu se od ostatních na pohled liší. Není divu, ve srovnání s nimi totiž vznikly teprve nedávno, až ve 20. letech 20. století. Na žádost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka je na místě původního středověkého opevnění vybudoval slovinský architekt Jože Plečnik, který se nejen tímto počinem nesmazatelně zapsal do současné podoby Hradu. Smyslem citlivé přestavby bylo otevřít Hrad veřejnosti a přetvořit původně monarchistické sídlo v demokratické s respektem k jeho historii.
Zahrady měly původně sloužit jako soukromé místo pro práci a odpočinek prezidenta, ale byl to právě Masaryk, kdo je záhy nechal zpřístupnit široké veřejnosti. Po dlouhé době, kdy zahrady chátraly, byly před několika lety obnoveny a znovu zpřístupněny. Momentálně je do Jižních zahrad možné vstoupit pouze z ulice Na Opyši. 

Pokud více než historickou architekturu obdivujete krásy přírody, pražské botanické zahrady jsou pro vás to pravé! Jejich tradice je skutečně dlouhá. Ta úplně první prý vznikla již ve 14. století!

Obrovský areál Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji nabízí návštěvníkům hned několik atraktivních venkovních expozic, včetně historické vinice svaté Kláry, odkud je nádherný výhled na Trojskou kotlinu a Trojský zámek. Na jaře návštěvníky potěší barvami hýřící Ornamentální zahrada, kvetoucí magnolie a slivoně v Japonské zahradě, či kvetoucí jarní háj v oblasti Horní zahrady.

Největší místní atrakce, jedinečný tropický skleník Fata Morgana, který se nachází v její horní části, však z důvodu protiepidemických opatření zatím zůstává uzavřen. 130 metrů dlouhá esovitě zahnutá prosklená stavba je zapuštěna do skály, která tvoří její zadní stěnu a je využívána k terasovité výsadbě rostlin. Skleník je rozdělený do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu. Na vlastní kůži zde můžete poznat prostředí tropického a subtropického klimatického pásma a seznámit se s rostlinnými společenstvími, která se v nich přirozeně vyskytují. Ve skleníku se pravidelně koná výstava tropických motýlů, kteří se přímo zde líhnou, žijí a také umírají. Můžete je tak sledovat ve všech fázích jejich života.

Venkovní expozice s jedinečnými sbírkami rostlin představují rostlinná společenství typická pro různé geografické oblasti. Projít si je můžete buď sami nebo s průvodcem v rámci komentované prohlídky. Jejich rozsah by vás mohl snadno odradit, ale nemějte obavy. Zahrada je určena nejen k poznávání, ale také k relaxaci. Míst k odpočinku i občerstvení je zde dost. Co si třeba zameditovat v Japonské zahradě?

Za dalším nezapomenutelným zážitkem vyrazte za hranice Prahy, do Průhonic. Zde najdete rovnou dvě výjimečné zahrady. Velkolepý Průhonický zámecký park je další českou památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Čím je tak významný? V členitém údolí potoka Botiče byl zhruba před sto lety vybudován unikátní přírodně-krajinářský park s mimořádně cennou dendrologickou sbírkou, který je jedním z nejkrásnějších v Evropě. Zdejší arboretum čítá okolo 1600 druhů domácích a cizokrajných dřevin! Největším lákadlem však jsou místní rododendrony, kterých je zde kolem 8000 a jsou rozesety po celém parku. Každé jaro rozkvétají a jejich zářivé květy doslova zaplaví celou zahradu. Za touhle nádherou sem zamiřte v průběhu května.

Co možná nevíte: V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř a v roce u 1962 Botanický ústav Akademie věd ČR, které zde sídlí dodnes.

Další dávku barev si můžete dopřát i ve druhém průhonickém parku, Dendrologické zahradě na opačné straně obce. Na 70 hektarech zde najdete přes 8 000 druhů a odrůd otužilých rostlin, mezi nimiž vynikají kromě mimořádné sbírky rododendronů také rozsáhlé sbírky růží, okrasných jabloní, šeříků a trvalek. Jedinečné uspořádání zahrady reflektuje použití rostlin v zahradnické tvorbě. Od konce dubna do konce května zde probíhá oblíbená výstava Průhonické tulipány. Pro tu letošní zde místní zahradníci vysázeli přes 115 odrůd v celkovém počtu téměř 10 000 cibulí!  Nebudou chybět ani jiné cibuloviny, jako narcisy či modřence. Vášniví zahrádkáři pak ocení i širokou nabídku rostlin, které lze zakoupit ve zdejší prodejně.

Na závěr z trochu jiného soudku. Víte, která pražská zahrada a největší zábavní park v jednom je nejnavštěvovanější? Pokud tipujete pražskou ZOO máte pravdu! Zoologická zahrada je perfektním místem, kde můžete strávit celý den! Je ideální destinací pro rodiny s dětmi, které se zde mohou setkat s více než 5000 zvířaty z celého světa a zábavnou formou o nich získat spoustu zajímavých informací, ale také se vyřádit na mnoha hřištích. Zoologická zahrada je právem považována za jednu z nejlepších na světě a zároveň je jednou z nejkrásnějších. Kromě mnoha expozic dokonale imitujících přirozené prostředí jednotlivých zvířecích druhů k tomu přispívají také jedinečné přírodní scenérie i podmanivé výhledy na Prahu.

Co možná nevíte: v rámci protiepidemických opatření je kapacita zoologické zahrady omezena, proto doporučujeme rezervovat si vstupenku předem online!