Drobečková navigace

Břevnovský klášter

Klášter byl založen r. 993 Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem. Dnešní podoba benediktinského komplexu z let 1708 – 1745 představuje vrcholné dílo baroka. Pro návštěvníky je připraven prohlídkový okruh, klášterní zahrada je volně přístupná. S Břevnovským klášterem je spjat také pivovar, jehož existence je doložena již ve 13. století a jehož produkci lze v areálu kláštera ochutnat i dnes.

Břevnovský klášter, Markétská 1/28, Praha 6 - Břevnov, 160 00
Web: http://www.brevnov.cz, e-mail: klaster@brevnov.cz
tel.: +420220406111, +420220406270

Otvírací doba

listopad – březen

Sobota
10.00 – 14.00
Neděle
11.00 – 14.00

duben – říjen

Sobota
10.00 – 16.00
Neděle
11.00 – 16.00

Zobrazit podrobné informace

Vánoce 2016
Prohlídky kláštera se od 19. 12. 2016 do 8. 1. 2017 nekonají.

Vstupné

základní

80 Kč

snížené

50 Kč

Popis

Prohlídkový okruh
Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem.
Délka prohlídky: prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.

Začátky pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce:

  • letní sezona (duben – říjen)
    so 10.00, 14.00 16.00
    ne 11.00, 14.00, 16.00
  • zimní sezona (listopad – březen)
    so 10.00, 14.00
    ne 11.00, 14.00
  • Prohlídky kláštera se od 19. 12. 2016 do 8. 1. 2017 nekonají.

všední dny pro předem ohlášené skupiny
minimální počet pro skupinu s českým průvodcem je 10 osob, s cizojazyčným průvodcem 20 osob (objednávky skupin na tel. 220 406 270)
zavírací den: církevní svátky

PRAVIDELNÉ ŘÍMSKO-KATOLICKÉ BOHOSLUŽBY:
Bazilika sv. Markéty

  • ne 7.30, 9.00, 18.00
  • po – pá 7.00, 18.00

Klášterní zahrada – (klauzurní část, tj. dolní část, v níž jsou stojí samotný objekt kláštera) otevřena celoročně po – ne 6.45 – 20.00
Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále – přístup od Větrníku a od Radimovy ulice
V zahradě je zděný altánek Vojtěška (podle legendy místo setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava při založení kláštera) a nezrekonstruovaná bývalá oranžerie.
Ćást zahrady je uzavřená (zelinářská plocha a ovocná zahrada, včelí úly – patří řádu benediktinů)
Zákaz volného pobíhání psů

PRONÁJEM REPREZENTAČNÍCH PROSTOR
Pronájem reprezentačních prostor bývalé opatské rezidence (prelatury) a celého prvního patra (Tereziánský neboli Asamův sál a dva salonky v jižním křídle) – koncerty, přednášky, kongresy, pracovní setkání, firemní prezentace, galavečeře a společenská pohoštění.
Není dovoleno zde pořádat svatební hostiny.

MINIPIVOVAR – Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v barokním objektu bývalých stájí.
Klášterní piva jsou prodávána pod značkou Břevnovský Benedict.
Fortna je otevřená ve všední dny 8.30–11.30 a 13.00–17.00, v sobotu a v neděli 9.00–11.00 a 13.30–16.00.

PARKOVÁNÍ automobilů i autobusů je možné na parkovišti před branou do areálu kláštera nebo před jeho východním průčelím (Markétskou ulicí kolem rybníka)

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

           Klášter v Břevnově, první mužský klášter v Čechách, byl založen Boleslavem II. a sv. Vojtěchem 14. 1. 993. Legenda popisuje vznik názvu kláštera podle břevna ležícího ve studánce, u níž se Boleslav II. se sv. Vojtěchem setkali.

          Klášter byl přestavěn Břetislavem I. kolem roku 1040 a znovu raně goticky za opata Bavora z Nečtin kolem roku 1300. Byl vypleněn husity a poté během třicetileté války. Dnešní barokní komplex vznikl postupně v letech 1708 – 45 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce.

          Vstup do areálu tvoří brána postavená roku 1740 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem a zdobená sochou sv. Benedikta a andílků od Karla Josefa Hiernla. Za branou je nádvoří, po levé straně sýpka, po pravé hospodářský dvůr přistavěný ke klášterní budově, snad špitálu. Nádvoří uzavírá průčelí klášterního chrámu sv. Markéty a na něj navazující budovy opatské prelatury.

          Chrám byl vystavěn v letech 1708 – 35 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera a Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Patří k ukázkám českého vrcholného barokního stavitelství. Je prvním pražským kostelem, kterému papež Pius XII. v roce 1948 propůjčil čestný titul Basilica minor, který se uděluje pouze chrámům výjimečným. Hlavní oltář z roku 1718 je proveden podle návrhu Kryštofa Dienzenhofera řezbářem Josefem Dobnerem, plastiky od Matouše Václava Jäckela. Oltářní obrazy jsou dílem Petra Brandla, po stranách oltářů lodi stojí sochy benediktinských světců od Matouše Václava Jäckela. Na jižní straně kostela je náhrobní deska Sv. Vintíře. Klenby kryjí fresky Jana Jakuba Steinfelse z let 1719 – 21. Intarzované chórové lavice z 18. století od Jana Sichmüllera zdobí sochy Richarda Prachnera, kostelní varhany pocházejí z roku 1725 od varhanáře Tobiáše Meysnera. Pod chórem byl v letech 1965 – 69 proveden archeologický průzkum, přičemž byla objevena předrománská krypta z doby kolem roku 1040.

           Konvent byl postaven v letech 1709 – 20 podle Kryštofa Dienzenhofera, prelatura přistavěna po roce 1720 podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Nejvýznamnějším prostorem prelatury je Tereziánský sál, nazvaný podle návštěvy Marie Terezie v roce 1753. Za sálem je klasicistní komnata s malbami Antonína Tuvory, za ní čínský salón pomalovaný exotickými krajinami od téhož autora. V modrém salonku měl dříve pracovnu opat Opasek. Další místností je tzv. Pompejánský pokoj nazvaný podle ornamentálních nástěnných maleb.

          V konventní budově se nachází zimní refektář, sakristie, kapitulní síň s nástropní freskou Krista myjícího nohy apoštolům z roku 1745, letní refektář s nástropní freskou Zázračné rozmnožení chlebů z roku 1739 a kulečníkový salón. V patře je klášterní knihovna s nástropní malbou. Knihovní skříně jsou barokní a rokokové, bohatě řezané.

          Ke klášteru patří rozlehlá zahrada, v ní stojí opatský letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou (pramenem potoka Brusnice), kde byl klášter založen. Barokní podobu dal letohrádku Kilián Ignác Dienzenhofer v letech 1722 – 25. V horní části zahrady jsou zbytky skleníku z počátku 18. století.

          Po vyhnání řeholníků objekt využívalo Ministerstvo vnitra a Státní ústřední archív jako depozitář, po roce 1990 byl majetek navrácen benediktinskému řádu. V roce 1991 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Zobrazit historii objektu

Související objekty