Z Letné na Staré Město: Proti proudu času do tajemné zahrady

POPIS TRASY
Délka: 4 km

Veletržní palác (MHD zastávka tram) →

1. Veletržní palác / Národní galerie v Praze
První funkcionalistická budova v Praze, původně určená pro konání veletrhů, pochází z roku 1928 a ve své době byla největší stavbou svého druhu na světě; obdivoval se jí i Le Corbusier. Dnes je budova sídlem unikátní sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Kolekce obsahuje díla umělců nejzvučnějších jmen - Pabla Picassa, Augusta Renoira, Vincenta van Gogha či Gustava Klimta. Monumentální vnitřní prostor galerie, jehož členění připomíná paluby zaoceánské lodi, však stojí za to vidět i sám o sobě.

→ ulice Heřmanova → ulice Františka Křížka →

2. Bio Oko
Populární jednosálové artové kino pochází z roku 1940. Přízemí je osazeno různými typy sedaček (plážová lehátka, sedací vaky), jejichž kompozici vytvořil designér Maxim Velčovský. Zdejší bar s kavárnou je oblíbeným místem setkávání.

→ ulice Milady Horákové →

3. Letenské náměstí
Za povšimnutí stojí po pravé straně novorenesanční, 26 metrů vysoká Letenská vodárenská věž, která dnes slouží dětem. Pozoruhodný je i svého času luxusní funkcionalistický blok železobetonových obytných domů přezdívaný Molochov (z let 1936–1938) nebo pak po levé straně čnící konstruktivistická budova Ministerstva vnitra přezdívaná „kachlíkárna“ (z let 1935–1939).

→ ulice Nad Štolou → ulice Letohradská → ulice Muzejní →

4. Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum
Tyto identické, monumentální funkcionalistické stavby byly vystavěny společně v letech 1938–1942. Původní myšlenka počítala s jednou velkolepou společnou budovou, ovšem zasáhly regulační předpisy a především neshody obou institucí. Nakonec tedy byly postaveny dvě samostatné budovy oddělené Muzejní ulicí. Hlavní vchody obou institucí směřují k Letenským sadům - z této strany také nejlépe vynikne identická podoba obou staveb.

→ ulice Kostelní →

5. Letenský zámeček postavený podle vzoru renesančních italských vil slouží jako restaurace. V letech 1891–1916 stála v jeho blízkosti horní stanice lanové dráhy na Letnou, vedoucí od Štefánikova mostu. Na lanovou dráhu navazovala stanice první pražské elektrické tramvajové dráhy, kterou zbudoval u příležitosti Zemské jubilejní výstavy František Křižík. Dnes před zámečkem najdete velmi oblíbenou pivní zahrádku s úžasným výhledem na centrum města a Vltavu.

→ Letenské sady →

6. Metronom zaujímá na mapě Prahy symbolické místo. Právě zde se kdysi k nebi tyčil gigantický pomník J. V. Stalina, který byl odstraněn (dynamitem) až řadu let po Stalinově smrti, v roce 1962. Metronom (oficiální název: Stroj času, dílo umělce Vratislava Nováka) se na Letné objevil v roce 1991 a symbolizuje nestálost moci a neúprosnou sílu času. Celá oblast kolem Metronomu je dnes především rájem skateboardistů.

→ dolů na nábřeží Edvarda Beneše → most Svatopluka Čecha → Dvořákovo nábřeží

7. Hotely Intercontinental a President
Oba hotely jsou ukázkou místní varianty brutalistního stylu. Prezidentské apartmá hotelu Intercontinental o rozloze 154 metrů čtverečních, s panoramatickým výhledem i vlastní saunou, bývalo zdaleka nejluxusnější pražskou adresou.

→ ulice Dušní → 8 kostel sv. Šimona a Judy → 9 ulice U Milosrdných

8. Kostel sv. Šimona a Judy se pyšní bohatou hudební tradicí včetně návštěv Wolfganga Amadea Mozarta a Josepha Haydna. Kostel zůstal této tradici věrný a dodnes je využíván jako koncertní síň.

9. Ulice U Milosrdných vede okolo nejstaršího křídla nemocnice a kláštera Milosrdných bratří, kteří nemocnici provozovali od roku 1620. V roce 1847 zde byla bratrem Celestýnem Opitzem provedena vůbec první operace pod narkózou v rámci celé rakousko‑uherské monarchie.
Na budovu kláštera navazuje směrem k nábřeží městská nemocnice Na Františku. Špitál byl na jejím místě založen patrně už kolem roku 1360 a od té doby je nepřetržitě v provozu. Jedná se tak o nejstarší nemocnici ve střední Evropě.

→ ulice Kozí → „Kozí plácek“ → 10 ulice U Obecního dvora → 11 ulička Ve Stínadlech

10. Ulice U Obecního dvora
Za dobu své existence plnil Obecní dvůr řadu funkcí, především byl hospodářským zázemím. První doložené využití bylo k ustájení obecních koní a povozů, později sloužil jako královská požární zbrojnice. Dům U Cenzorů (č. p. 798/5) v 19. století skutečně obýval vykonavatel cenzorského úřadu. Dům s č. p. 799/7 byl obydlím slavné malířské rodiny Mánesů a rodištěm jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu Josefa Mánesa.
Zajímavost: V okolí Kozího plácku si můžete všimnout různých úrovní chodníků a domovních vchodů. Tato část Starého Města totiž neprošla asanací z přelomu 19. a 20. století, která jinak zásadně změnila charakter čtvrti.

11. Ulička Ve Stínadlech
Po pravé straně naproti Obecnímu dvoru projdete uličkou Ve Stínadlech, pojmenované teprve nedávno na počest díla Jaroslava Foglara. Ten do zdejších tajemných zákoutí a starých domů skutečně umístil dějiště jednoho ze svých nejslavnějších románů o Rychlých šípech - Záhada hlavolamu (1941).

→ Haštalské náměstí → 12 kostel sv. Haštala → 13 škola a fara → 14 kostnice → 15 starý špitál

12. Kostel sv. Haštala, původně románská stavba z konce 12. století, je jediným kostelem tohoto zasvěcení u nás.

13. Škola a fara
Od založení k němu patřila škola a fara se zahradou obehnanou masivní zdí – dnes budovy využívají různé církevní spolky a organizace.

14. Kostnice
Kolem kostela býval hřbitov, který připomínají kříže v mozaice chodníku, i dodnes stojící malá budova bývalé kostnice s malovaným náhrobkem na stěně.

15. Starý špitál
Na rohu ulice Řásnovka stojí netypický kulatý nárožní dům – bývalý špitál českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Je to jediný původní český řád a jediný mužský řád založený ženou – českou princeznou Anežkou. Původní stavba byla v roce 1965 asanována a nahrazena novostavbou, která ovšem stojí na základech zdiva původního špitálu a kopíruje jeho půdorys.

→ ulice Řásnovka →

16. Ulice Řásnovka se původně jmenovala Schneckova, podle výrobce populárních hracích karet. Pražané si ji postupně přejmenovali na Slimákovou, Plžovou, Hlemýžďovou, až zasáhli úředníci a dali jí název podle hejtmana ze Řásnova, majitele jednoho z domů. V dávných dobách se uličce také přezdívalo U králů žump, protože zde stála skromná obydlí chudých nádeníků, pohodných (osoby oprávněné odstraňovat a zakopávat zdechliny) a dokonce i katů (rodiny Mydlářů a Zellingerů).

→ ulice Klášterská →

17. Budova Ministerstva průmyslu a obchodu
Monumentální budova od architekta Josefa Fanty byla dokončena v roce 1934 s rekordně vysokým rozpočtem. Není divu: na celé budově, svým stylem ve své době již značně anachronistické, můžete napočítat přes sto dvacet soch doplněných velkým množstvím dalších ozdobných prvků. Nejtypičtějším rysem této velkolepé stavby je skleněná kupole na střeše. Její krásu oceníte zejména po setmění - zůstává totiž osvětlena po celou noc.
Zajímavost: Josef Fanta je mimo jiné autorem vstupní haly s krásnou secesní kavárnou dřívějšího Wilsonova, dnes Hlavního nádraží.

→ ulice Na Františku → 18 Zahrada za svatyněmi → 19 Zahrada při severní bráně → 20 Klášter sv. Anežky České

18. Zahrada za svatyněmi
Areál zahrad kláštera prošel rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2016. Do první ze zahrad lze vstoupit dvěma novými zahradními bránami, do 19. Zahrady při severní bráně pak velkou barokní bránou od nábřeží. Do té doby zcela nepřístupné zahrady nyní zdobí na dvě desítky současných sochařských děl předních českých umělců.

20. Klášter sv. Anežky České
Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších pražských gotických staveb nese jméno své zakladatelky, přemyslovské princezny sv. Anežky (1211–1282). Ta v průběhu svého života vybudovala rozlehlý a umělecky bohatě vyzdobený klášter s královským pohřebištěm, vlastní hrobkou a několika kostely. Po zrušení kláštera v roce 1782 hrozilo v té době již notně zchátralé stavbě zboření. K němu naštěstí nedošlo -naopak byla prohlášena národní kulturní památkou a v průběhu 20. století postupně rekonstruována. Dnes je zde umístěna sbírka středověkého umění Národní galerie v Praze (doporučujeme k návštěvě - tato expozice bývá neprávem opomíjena snad právě pro své nenápadné umístění stranou návštěvnického ruchu).
Tip: Návštěvníci mohou zdarma projít zahradami a přízemím kláštera po prohlídkové trase sledující historii a architekturu kláštera. Trasa je připravena také ve variantě pro děti.
Info: Klášterní zahrady jsou sice otevřeny celoročně, ale uzavírají se za nepříznivého počasí. V případě, že nelze do areálu vstoupit zahradními bránami, pokračujte z ulice Na Františku do ulice Kozí a ulice U Milosrdných - úzká ulička Anežská vás pak zavede k hlavnímu vstupu do areálu.