Drobečková navigace

Vycházka Prahou 3: dolním Žižkovem

Na východ od centra Prahy se rozprostírá největší čtvrť městské části Praha 3: Žižkov. Jako samostatná obec vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad. Roku 1878 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov a o 3 roky později byl Žižkov povýšen na město. Do tzv. Velké Prahy byl začleněn roku 1922. Poznejte nejzajímavější místa Prahy 3 a její proměny v 19. a 20. století v historických souvislostech. Druhá část naučné stezky vede "dolním" Žižkovem.

  • Sport & relaxace
  • pěší trasy

Praktické informace

POPIS TRASY
délka druhé etapy: cca 4 km

Průvodcem vám budou jednotlivé panely, které popisují dané místo a okolí, zajímavé okamžiky z jeho historie i současnosti doplněné obrazovým materiálem s popisky. Naučná stezka "Nejzajímavější místa Trojky a její proměny v 19. a 20. století", kterou pro vás připravila Radnice Prahy 3, přináší ucelený obraz o urbanismu, vývoji a charakteru, klíčových změnách zástavby, či významných osobnostech a událostech s nimi spojených.
Druhou část nenáročné vycházky, i když to bude občas do kopce, občas z kopce, můžete začít na úpatí Husitské ulice, ale začnete-li jinde nebo si procházku rozdělíte, nevadí. Panely nejsou číslovány a obsahově na sebe nenavazují. Zde jsou poskládány tak, abyste žádný z nich neminuli.

1 Husitská

Jedna z páteřních komunikací Žižkova (dnešní Husitská a navazující Hartigova ulice) byla v minulosti nazývána pro svůj směr do Kutné Hory Horská silnice nebo Ví­deňská. Pravě podél této cesty v letech 1866–1869 v místech bývalých usedlostí a polností začaly vznikat první domy podle projektů Karla Hartiga. Tím byly položeny základy Žižkovu jako novému pražskému předměstí. Zdejší zástavba zde patří k nejstarším na Žižkově a spolu s rozmanitým okolním kopcovitým terénem vytváří jedinečnou atmosféru tzv. "starého" nebo také "dolního" Žižkova.
Budete-li přicházet do Husitské ulice od železničního viaduktu, hned vpravo na začátku Husitské ulice si jistě všimnete nápadné loggie s nápisem. Ponec. Někdejší biograf v jedné z dochovaných výrobních hal začal provozovat v roce 1910 František Ponec. Spolu se sousední klasicistní budovou - dochovanou částí usedlosti Miranka a komínem z režného zdiva je chráněn jako kulturní památka. Vlevo, na rohu Trocnovské ulice, je další bývalá usedlost - Hrabovka. Barokní viniční usedlost zde stála od roku 1730 a je nejstarším obytným domem na území Žižkova.
Vlevo, na konci ulice U Památníku upoutá funkcionalistická budova Armádního muzea z let 1927-1931. Jejím architektem byl Jan Zázvorka, který rovněž navrhl podobu blízkého Národního památníku.
V Husitské 7 se nachází významná veřejná budova bývalých městských lázní. Rozsáhlý objekt v neoklasicistním slohu byl otevřen v roce 1903 a nabízel velký bazén pro 60 osob, 2 další bazénky, parní lázně i masážní a inhalační místnosti. Druhé patro pak zaplnilo 17 van. Budova, nyní v žalostném stavu, sloužila svému účelu až do konce 20. století, kdy byla využívána jako striptýzový klub.
Hned za budovou ulici překlenuje most Vysoká Hrabovka, který je pozůstatkem Vítkovské trati a dnes tudy vede oblíbená cyklostezka na Vítkov.

→ Orebitská → 2 Kostnické náměstí

Od počátku (1889) toto dvouúrovňové náměstí nese pojmenování Kostnické, na památku mistra Jana Husa, který byl v německém městě Kostnice 6. července 1415 upálen. Nedaleko odtud, v ulici Štítného 5, působí proslulé Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

Fenoménem této části Žižkova jsou pavlačové domy, reprezentanti masového nájemného bydlení 19. století. Nejstarší dochovaná ucelená zástavba převážně pavlačových domů se nachází v oblasti vymezené Kostnickým náměstím, Havlíčkovým náměstím, ulicí Husitskou a Rokycanovou. Většina domů postavených v poslední třetině 19. století byla nejvýše třípodlažní, na přelomu 19. a 20. století byly budovy mnohdy navýšeny až o dvě další patra. Mívaly v podzemním podlaží sklepní kóje, v přízemí se nacházely drobné krámy a řemeslnické dílny, v nadzemních podlažích byly situovány byty obvykle 9x4 metry rozdělené na kuchyň směřující do dvora a pokoj do ulice. Přístup do bytu byl z pavlače ze strany dvorní fasády, pitná voda se čerpala nejčastěji ze studny s pumpou ve dvoře. Po zavedení veřejného vodovodu byla zřízena jedna stoupačka v celém domě, na pavlači byla obvykle v každém patře umístěna výlevka a kohoutek s vodou. V kamnech se topilo pevnými palivy, záchod byl umístěn na konci pavlače u štítové zdi sousedního domu. Malý dvůr měl prostranství většinou zastavěné kůlnami. Po roce 1990 byla většina budov restituována nebo privatizována a domy se začaly postupně opravovat. Některé rekonstrukce respektují původní pavlač a úpravy jsou přizpůsobené dnešní kvalitě bydlení, jinde je zcela pavlač přeměněna v uzavřenou chodbu s okny. Původní pavlače bez větších úprav již často nejsou v dobrém stavu.

→ Jeronýmova → Husitská → 3 Tachovské náměstí

Jeronýmovou ulicí sestoupíte zpět na Husitskou a dále pokračujte na Tachovské náměstí. Svým názvem připomíná vítěznou bitvu husitů u Tachova v r. 1427. Z Tachovského náměstí je možné projít Žižkovským tunelem do Karlína nebo vystoupat na Vítkov. Nově osázená vinice na úpatí vrchu je oživenou připomínkou historického využívání jižních strání Vítkova pro pěstování vinné révy již od doby Karla IV.
V památné bitvě 14. července 1420 čelil Jan Žižka z Trocnova na opevněném vrchu Vítkově přesile křižáckých oddílů. Díky strategické pozici na úzkém kopci se mu podařilo útočníky zahnat a první křížová výprava Zikmunda Lucemburského tak skončila nezdarem. Celému parku vévodí bronzová jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky z roku 1950, která patří do první desítky největších jezdeckých soch na světě. Je umístěna před funkcionalistickou budovou Národního památníku postaveného v letech 1928–1938 k poctě československých legionářů. Případnou odbočku z trasy vynahradí nevšední pohled na panorama Prahy a její centrum.
Hostinec U Slovanské lípy na nároží náměstí je nejstarší žižkovskou hospodou. V prvorepublikovém interiéru můžete zkusit třeba Žižkovskou fanku nebo ochutnat dobroty z talíře starýho Žižky.

→ Chlumova → Prokopovo náměstí → Prokopova → 4 Havlíčkovo náměstí

Pokračujte vpravo Chlumovou ulicí kolem památkově chráněné funkcionalistické budovy Pražské městské spořitelny s alegorickou postavou muže na nároží balkonu v 1. patře.
Uprostřed Prokopova náměstí ve tvaru nevelkého trojúhelníku má svůj pomník Jaroslav Hašek, český spisovatel a autor několikadílného románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který prožil v blízkém okolí část svého života. Sochař Karel Nepraš dílo pojal jako nezvyklou jezdeckou bustu.
Dům číslo 4 v Prokopově ulici ukrývá ve dvoře unikátní kubistickou stavbu s prvky secese, jejímž autorem byl architekt Emil Králíček. Betlémská kaple Českobratrské církve evangelické je jediným dochovaným původním interiérem v kubistickém slohu v Praze. Naproti kostelu si ve dvoře povšimněte pavlačového domu. 
Již při plánování Žižkova se s prostorem Havlíčkova náměstí počítalo jako s náměstím centrálním a správním. Nejvýznamnější budovou náměstí je žižkovská radnice, postavená v letech 1889-1991 v novorenesančním slohu, později doplněna o secesní přístavbu. Na radnici navazuje další mohutná stavba, budova školy. Mírně svažité Havlíčkovo náměstí s krásnou parkovou i květinovou úpravou zdobí uprostřed stojící socha Karla Havlíčka Borovského, po kterém je náměstí pojmenováno.
Z Prokopovy ulice zahněte doleva kolem zkoseného domu, před nímž je v záhonku umístěn další z panelů.

Prokopova  → 5 Jeseniova

Označení „dolní Žižkov“ vychází z terénní dispozice této části Žižkova, která z údolí při úpatí vrchu Vítkova stoupá strmě k Vinohradům. Viniční usedlosti a vinice, jež zde vznikaly od středověku zejména na jižních svazích Vítkova, Vrchu sv. Kříže a na přilehlých místech se slunnými stráněmi, byla zničena na konci třicetileté války. Bývalé polnosti a zahrady, obtížný kopcovitý terén a rozvíjející se průmysl předurčily parcelaci pozemků pro stavbu nájemních domů s malými byty pro nezámožné vrstvy, a tak je dolní Žižkov směsicí zástavby z 19. a 20. století, jemuž vtiskl specifický ráz první starosta samostatné obce Žižkova, stavitel Karel Hartig. Jím vytvořený regulační plán z roku 1865 bývá považován za rok založení Žižkova. Současně v roce 1878 prosadil název Žižkov a později i pojmenování domů, náměstí a ulic po význačných osobnostech či místech spojených s husitstvím a reformací. Díky němu má Praha 3 pravděpodobně nejstarší systém uličních názvů v Praze. Uliční tabulky byly psány v českém jazyce a v národních červeno-bílých barvách. Tento způsob později přejala celá Praha. 1. října 2023 byla přejmenována Koněvova ulice na jeho počest a nyní tak nejdelší žižkovská třída nese název Hartigova.

 → Rokycanova vpravo ul. Sabinova → 6 Komenského náměstí

Náměstí pravidelného obdélníkového tvaru nese jméno „učitele národů“ Jana Amose Komenského již od svého vzniku před rokem 1875. S přílivem obyvatel Žižkova po polovině 19. století rostla i potřeba školy. Novorenesanční dvoupatrová budova školy byla dostavěna do dnešní podoby v roce 1881 a jako jediná z okolní zástavby „přežila“ díky tvrdému odporu veřejnosti v době asanace této lokality v 70. a 80. letech 20. století. Masová demolice a přestavba Žižkova měla být významným stranickým počinem a ukázkou moderního socialistického přístupu k bydlení. Dnes škola opět slouží svému původnímu účelu, je sídlem Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy. Desítky činžovních domů starého Žižkova bohužel takové štěstí neměly, a tak je dnes náměstí obklopeno panelovou zástavbou.

 → Blahoslavova → 7 Jeseniova

Mezi paneláky posazený kostel sv. Anny s bývalým klášterem karmelitánů je secesní sakrální perlou nejen Žižkova, ale celé Prahy. Vnitřní členění prostoru lodi doplňují pozoruhodné nástěnné malby, převážně dekorativního charakteru, navazující na beuronskou malířskou školu Emauzského kláštera. Kostel není klasicky orientován, ale obrací se průčelím na východ do Tovačovského ulice, zatímco kněžiště je na západní straně.
Protější zástavba cloní výhledu na Vrch sv. Kříže, nebo též nazývaného Parukářka podle již neexistující usedlosti č. p. 39, která se nacházela v těsné blízkosti Jeseniovy ulice. Parkem vede krátká samostatná naučná stezka a z vrcholku se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů na město a některé žižkovské dominanty.
Až budete procházet ulicí Zelenky-Hajského, vzpomeňte na jednoho z mnoha statečných Žižkovanů, kteří položili své životy v boji proti nacismu. Rodina Jana Zelenky-Hajského poskytla ubytování a pomoc parašutistům výsadku ANTHROPOID a spolu s dalšími obyvateli domu, rodinou Rútových, umožnila přípravu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Za své hrdinství obě rodiny zaplatily životem. Za rohem, v Biskupské ulici 4, na domě, kde rodina žila, je umístěna pamětní deska.

 → Jeseniova → Zelenky-Hajského → Biskupcova → Jana Želivského → křižovatka Ohrada → 8 park Ohrada 

Nacházíte se na jedné z nejkomplikovanějších křižovatek v Praze 3. Název křižovatky Ohrada připomíná stejnojmennou zaniklou viniční usedlost z přelomu 14. a 15. století. Kolem protějšího parku se dostanete na lávku, která překlenuje širokou ulici Pod Krejcárkem. Z parku Ohrada lze nejpohodlnějším způsobem dojít na Vítkov, v této jeho části je hustá síť procházkových stezek. Hřbet Vítkova zde pozvolna přechází severovýchodním směrem, kde se nachází pro vnitřní město neobvyklá zahrádkářská kolonie Na Krejcárku, kterou je možné považovat za pokračovatele proslulé stejnojmenné dělnické kolonie. Z lávky sejděte do parčíku při Hartigově ulici a pokračujte vzhůru.

9 Hartigova (parčík u areálu Pražačka) 

Dominantu místa tvoří komplex škol, vystavěných ve 20. letech 20. století, ke kterým přiléhá moderní Sportovní a rekreační areál Pražačka, nabízející široké spektrum sportovišť, nové venkovní koupaliště, krytý bazén i ubytovací možnosti v kempu či hostelu. Název Pražačka připomíná stejnojmennou někdejší usedlost, která stávala zhruba uprostřed ulice Pod Krejcárkem. Viniční usedlost doložená v 16. století patřila od roku 1800 spolu s rozsáhlými pozemky významné žižkovské rodině Stomeových, jejichž zeť, Karel Hartig, se zasloužil o podobu Žižkova, jakou známe dnes. 
Na protější straně Hartigovy ulice se tramvajové koleje stáčí do Vozovny Žižkov, která zahájila provoz v r. 1912 pod názvem Vápenka, a je po strašnické vozovně druhá nejstarší v provozu. Jako jediná pražská vozovna má na svém dvoře kolejový kruh. Vjezd do vozovny je na rohu ulic Biskupcova a Na Vápence.
Náš tip: pokračujte podél školy ulicí → V Domově (souběžná z Hartigovou). Mezi ulicemi V Domově, V Bezpečí, Strážní, Na Hlídce, Hraniční a Na Balkáně vyprojektoval architekt Ladislav Machoň, žák Jana Kotěry, kolonii 63 rodinných domků "Domov" ve stylu art deco s hrázděnými prvky a zahrádkami v jednotném stylu. Řada domků z let 1921–1922 dodnes nese prvky původního charakteru. Zpět na Hartigovu sejděte ulicí Hraniční.

10 Hartigova, park u vysokoškolských kolejí

Poslední z informačních panelů této části trasy naleznete v parčíku u studentských kolejí VŠE. Oblasti Jarov dalo název jméno stavebního družstva, které zde postavilo ve 20. letech 20. století stejnojmennou kolonii rodinných domků. V lokalitě pak vyrůstala řada dalších objektů a institucí, základní škola, panelové sídliště Jarov se 1740 byty (1959—1963), studentské koleje Vysoké školy ekonomické. Jejich areál hraničí s Židovskými pecemi, druhým největším parkem v Praze 3 po parku na Vítkově. Park o rozloze zhruba 7 hektarů se rozprostírá ve východní části Žižkova severně od prostoru Nákladového nádraží Žižkov. Původ názvu Židovské pece není známý. Podle některých pramenů tu snad kdysi byly jeskyně, do kterých se mohli uchylovat Židé v době pogromů za Marie Terezie. Doloženo ale je, že v těchto místech bývalo popraviště přesunuté sem z původního Šibeničního vrchu v roce 1836. Poslední poprava se na Židovských pecích konala v roce 1866. Ještě po druhé světové válce šlo o pustý kopec, který byl v 60. letech upraven na park a v roce 2015 zrevitalizován.

Rozmístění panelů

1. Na hranici Žižkova - Husitská ulice
2. Nostalgie pavlačových domů - Kostnické náměstí, parčík u schodů
3. Vzhůru na Vítkov - Tachovské náměstí
4. Radnice - parčík Havlíčkova náměstí
5. Dolní Žižkov - Prokopova ulice, roh s Rokycanovou
6. A přišla asanace - Komenského náměstí
7. Secese pod vrchem sv. Kříže - Jeseniova ulice, nároží proti kostelu sv. Anny
8. Ohrada a okolí - park
9. Na rozhraní Žižkova a Vysočan - parčík na nároží v blízkosti zastávky tramvaje Vozovna Žižkov
10. Když se řekne Jarov - parčík před kolejemi VŠE

Mapa celé naučné stezky (tj. modrá i červená trasa)

Pokud byste chtěli spojit obě trasy naučné stezky, můžete část absolvovat tramvají v úseku Chmelnice - Nákladové nádraží Žižkov (tram 9, 10 - 2 km) a druhou část trasy pak jít v obráceném pořadí.

 

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Vycházka Prahou 3: dolním Žižkovem
  • Praha 3 – Žižkov

Související objekty

Zdroj: Prague City Tourism, MČ Praha 3