Vycházka Prahou 3: horním Žižkovem

POPIS TRASY
délka první etapy: cca 4,2 km

Průvodcem vám budou jednotlivé panely, které popisují dané místo a okolí, zajímavé okamžiky z jeho historie i současnosti doplněné obrazovým materiálem s popisky. Naučná stezka "Nejzajímavější místa Trojky a její proměny v 19. a 20. století", kterou pro vás připravila Radnice Prahy 3, přináší ucelený obraz o urbanismu, vývoji a charakteru, klíčových změnách zástavby, či významných osobnostech a událostech s nimi spojených. Nenáročnou vycházku můžete začít na Churchillové náměstí, ale začnete-li jinde nebo si procházku rozdělíte, nevadí. Panely nejsou číslovány a obsahově na sebe nenavazují. Zde jsou poskládány tak, abyste žádný z nich neminuli.

→ Seifertova ul.  → 1 nám. Winstona Churchilla

První z panelů naleznete u náměstí Winstona Churchilla (mezi zastávkami tram Hlavní nádraží a Viktoria Žižkov), které mají asi nejvíce prozkoumané studenti Vysoké školy ekonomické, jejíž budova se nachází v průčelí. Náměstí je pojmenováno podle významného britského státníka Winstona Churchilla - jeho socha zde byla odhalena v r. 1999.
Na rohu náměstí a Seifertovy ulice upoutá nově zrekonstruovaná funkcionalistická stavba bývalého Všeobecného pensijního ústavu, poté Domu odborových svazů, nyní Domu Radost. Budova postavená v roce 1934 na křížovém půdorysu se stala se svými 52 m první pražskou výškovou budovou. Z její, v letní sezóně veřejně přístupné střechy, je unikátní výhled nejen na oblast Žižkova.

→ 2 Siwiecova ul.

U bočního vchodu na domácí stadion fotbalového mužstva FK Viktoria Žižkov se můžete seznámit s nejslavnější érou žižkovského klubu.

→ U Rajské zahrady

Náš tip: než odbočíte do Vlkovy ulice, vpravo je jeden ze vchodů do Rajské zahrady. Odměnou vám bude po krátkém stoupání krásný výhled od altánku, můžete se protáhnout na fitness prvcích či posilnit v kavárně v dolní části parku.

→ Vlkova → 3 Sladkovského náměstí

Úpatí tzv. horního Žižkova vévodí novogotická chrámová stavba Josefa Mockera kostel sv. Prokopa. Výška křížové klenby dosahuje 16 metrů, věž je vysoká 73 metry. 
Mohutná novorenesanční budova gymnázia Karla Sladkovského, jedna z nejstarších středních škol v Praze, obklopuje kostel po celé jižní straně náměstí. Díky vysoké úrovni výuky i množství známých absolventů se dříve gymnáziu přezdívalo "žižkovská Sorbonna".

→ Čajkovského → Bořivojova → Víta Nejedlého → 4 Fibichova

Cestou k dalšímu panelu budete míjet Palác Akropolis, víceúčelovou budovu s prvky novoklasicimu a art deco, a impozantantní budovu někdejší Meziměstské a mezinárodní telefonní ústředny, obě z 20. let minulého století.

Park Mahlerovy sady je místem doteků doby minulé, dochované v nenápadné části starého židovského hřbitova, a moderní technické konstrukce v podobě žižkovského televizního vysílače.
Starý židovský hřbitov byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště Pražské židovské obce a je významnou historickou památkou. Bylo zde  pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců.
Bezesporu hlavní dominanta Žižkova, potažmo celé Prahy, Žižkovská televizní věž, je se svými 216 m nejvyšší stavbou metropole. Autory projektu z 80. let 20. století jsou architekti V. Aulický a J. Kozák. Na konstrukci věže jsou umístěny obří sochy miminek od českého umělce Davida Černého. Podařilo se vám napočítat všech 10?

→ Pospíšilova  → 5 Škroupovo náměstí

Lidové označení "horní" Žižkov se vztahuje k lokalitě, jejíž pomyslný střed tvoří Škroupovo náměstí, a která představuje přechod mezi typickým starým Žižkovem a Vinohrady.  Ačkoli se to nezdá, toto kruhové náměstí s kruhovým parkem uprostřed má průměr 150 metrů. V jeho okolí se rozvinula zástavba typická pro Vinohrady v podobě modernějších a velkorysejších pravidelně vymezených bloků. V novodobé historii vstoupilo do dějin jako místo první povolené disidentské manifestace, kterou svolala Charta 77 v prosinci roku 1988,  a na níž veřejný politický projev požadující propuštění politických vězňů pronesl Václav Havel.

→  Blodkova →  Laubova  → 6 nám. Jiřího z Poděbrad

Hlavní plochu náměstí zaujímá městský park, vytvořený v 19. a 20. století na místě původních zahrad. Od roku 1932 prostoru dominuje kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, nejvýznamnější česká sakrální stavba 20. století. Moderní a velmi osobitá stavba podle projektu slovinského architekta Josipa Plečnika upoutá velikým kulatým oknem v 42 metrů vysoké ploché věži založené v celé šíři stavby. Původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny o průměru 7,6 m. Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér.

Další výraznou stavbou náměstí je bílá budova základní školy z roku 1913.
Žulová kruhová fontána Sjednocená Evropa vybudovaná v rámci výstavby stanice metra Jiřího z Poděbrad v roce 1981 je dílem Petra Šedivého.

→ Milešovská → Ondříčkova → 7 Čajkovského

Atrium, jedinečné kulturní centrum ukryté mezi bytovými domy, vzniklo v zrekonstruované barokní kapli. Chrámová loď byla upravena na koncertní síň a k barokní stavbě byla připojena moderní přístavba s výstavním prostorem. Uprostřed čtvercového atria se na místě bývalé roubené studny nachází kašna v podobě mušle s plastikou Sedicí dívka. Nad vstupem shlíží na příchozí návštěvníky Mimino výtvarníka Davida Černého. V bistru se zahrádkou se vaří výborná káva. Nezastavíte se? 

Dále můžete pokračovat vpravo → ul,. Kubelíkova nebo se vrátit a k Olšanskému náměstí pokračovat ulicí

→ Ondříčkova kolem parkově upraveného Žižkova náměstí, jehož celou východní stranu zabírá Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola. Budova byla postavena v letech 1924–1927 ve stylu moderního klasicismu podle projektu architekta Františka Vahaly.

→ 8 Táboritská →

Právě procházíte zaniklými Olšany, vsí, kterou připomínají již jen názvy jako Olšanská ulice, Olšanské náměstí či Olšanské hřbitovy.  V druhé polovině 19. století ves v podstatě splynula s rozvíjejícím se Žižkovem. Asanace v 70. letech 20. století přinesla definitivní konec posledních zbytků Olšan a starého Žižkova. To, že domy v lokalitě od Bulhara až po Masarykovo nádraží nebyly v podstatě srovnány se zemí a že paneláky stojí jen v okolí Olšanského náměstí, způsobilo zpoždění, které výstavba nabírala, a pád režimu na sklonku 80. let.

→ Olšanské náměstí → 9 Jičínská

Jedno z míst nejvíce poznamenaných žižkovskou asanací, je topograficky vlastně pouze ukončení Táboritské ulice: Olšanské náměstí je tak oficiálně pouze prostor u křižovatky Táboritské a Jičínské, byť je za něj považován celý prostor u tramvajových zastávek. Název vznikl v roce 1930 a beze změny se používá dodnes.

Na nároží Olšanského náměstí a Jičínské ulice obklopen zelení se nachází Kostel sv. Rocha, Šebestiána a Rozálie. Nesprávně je označován za rotundu, postaven však byl roku 1680 a podnět k jeho výstavbě dala morová epidemie, která zachvátila Prahu počátkem toho roku. K pochovávání zemřelých měla jednotlivá pražská města zřídit pohřebiště za městskými hradbami. Tak vznikly v obci Olšany tři morové hřbitovy – staroměstský (dnes u kostela sv. Rocha), novoměstský (u dnešního Atria) a židovský (pod TV věží). Kostel sv. Rocha je dnes nejstarší a jednou ze dvou barokních staveb na Žižkově. U svatyně také začíná jiná, samostatná naučná stezka po Olšanských hřbitovech.
Olšanské hřbitovy s rozlohou více než 50 hektarů jsou ústředním a největším hřbitovním areálem v Praze a největším pohřebištěm v České republice. Skládají se celkem z 12 hřbitovů. Za dobu jejich existence tu byly pohřbeny přibližně 2 000 000 zemřelých. Olšanské hřbitovy jsou významnou památkou s umělecky vysoce hodnotným souborem funerální plastiky a architektury od klasicismu až po současnost. Svými díly jsou zde zastoupeni např.I. F. Platzer, V. Prachner, J. V. Myslbek, B. Schnirch, J. Štursa, J. Kotěra, O. Zoubek ad.
Jednou z částí je i Nový židovský hřbitov, kde se nachází mj. hrob spisovatele Franze Kafky.

→ Olšanská → 10 park nároží Olšanská/Jana Želivského

K poslední tabuli první části vycházky se vydejte Olšanskou ulicí - budete míjet Ústřední telekomunikační budovu z konce 70. let minulého století. Osmnáctipodlažní komplex ve stylu high-tech a brutalismu funkčně nahradil již nedostačující telefonní ústřednu ve Fibichově ulici, se kterou je propojený 2km podzemním kolektorem. Zbytek budov si ještě dobře prohlédněte - zcela zmizí v srpnu 2024, právě totiž probíhá jejich demolice.
Samý konec Olšanské ulice uzavírá největší dochovaná funkcionalistická průmyslová stavba v Praze a svým mimořádným rozsahem ovládá území na pomezí Žižkova a Strašnic. Nákladové nádraží Žižkov vznilo na ploše téměř 35 hektarů podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse a bylo dokončeno v roce 1937. Sloužilo k překládce zboží (především potravin) z vlaků na nákladní automobily. Ačkoliv byl hlavní provoz oficiálně ukončen v roce 2002, nádraží je stále využíváno  (nejen) jako velkoobchodní skladiště a překladiště. 
Hlavní budova se železobetonovým skeletem, má dvě čtyřtraktová křídla se dvěma patry a dvěma suterény, podél přízemí vedou zastřešené rampy – z vnitřní strany pro vlaky, z vnější pro automobily, jež lze obdivovat třeba i ve zde natáčeném filmu Wanted s Angelinou Jolie v hlavní roli (2008). Ocelové můstky nad kolejištěm vytvářejí i dnes neopakovatelnou industriální atmosféru.
V roce 2013 byly hlavní funkcionalistické budovy prohlášeny kulturní památkou.

Rozmístění panelů

• 1. První pražský "mrakodrap" a jeho okolí - na okraji nám. W. churchilla ze Seifertovy ulice
• 2. Hurá na Viktorku - u bočního vchodu na stadion ze Siwiecovy ulice
• 3. Kostel sv. Prokopa a okolí - v parčíku, na nároží Sladkovského nám. a Čajkovského ulice
• 4. Kontrasty -  Fibichova ul., okraj parku u starého židovského hřbitova
• 5. Horní Žižkov - parčík na Škroupově náměstí
• 6. Náměstí Jiřího z Poděbrad - jižní část před kostelem na okraji travnaté plochy
• 7. Duchovní život na Žižkově - Atrium na Žižkově, zeleň v předpolí
• 8. Zmizelé Olšany - zeleň a záhon proti Olšance, před parterem paneláku v Olšanské
• 9. Hřbitovy - u sv. Rocha, v parku na straně Jičínské ulice
• 10. Nákladové nádraží Žižkov - rohový parčík v Jana Želivského proti NNŽ

Mapa celé naučné stezky (tj. modrá i červená trasa)

 

Pokud byste chtěli spojit obě trasy naučné stezky, můžete část absolvovat tramvají v úseku Nákladové nádraží Žižkov – Chmelnice (tram 9, 10; 2 km) a druhou část trasy pak jít v obráceném pořadí.