Drobečková navigace

Štefánikova hvězdárna

Štefánikova hvězdárna stojí v Petřínských sadech od r. 1928, současnou podobu získala při rozsáhlé rekonstrukci v polovině 70. let 20. století. Tím nejzajímavějším, co hvězdárna může nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy, stálá astronomická výstava a prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny.

Štefánikova hvězdárna, Petřín 205, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.observatory.cz, e-mail: informace@observatory.cz
tel.: +420257320540

Vstupné

základní

65 Kč

snížené

50 Kč

rodinné

140 Kč

Popis

 

OTEVÍRACÍ DOBA:
aktuálně zde

Změny v otvírací době o vánočních svátcích 2016

  • 24. 12.                  zavřeno
  • 25. 12.                  14.00 - 20.00
  • 26. 12.                  11.00 - 20.00
  • 31. 12.                  zavřeno
  • 1. 1.                      14.00 - 20.00

 

Úplný ceník vstupného

 

Návštěvu v otevíracích hodinách není třeba předem objednávat.
Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu

Návštěva hvězdárny nabízí:

  • stálou expozici věnovanou přehledu astronomie, historii, astronomickým přístrojům a fyzice doplněnou interaktivními exponáty, fyzikálními pokusy a multimediálním obsahem.
  • tematickou výstavu v historickém prostoru přízemí budovy
  • pozorování oblohy velkými dalekohledy - probíhají kontinuálně po celou otevírací dobu. Ve dne se zaměřují na Slunce, po setmění na Měsíc, planety a hvězdnou oblohu. Pozorování je možné pouze za jasného počasí a je doprovázeno odborným výkladem. Při nepříznivých podmínkách je možná návštěva kopulí s demonstrací práce s přístroji.

Dle měsíčního programu můžete navštívit:

  • projekce pořadů pro děti i dospělé
  • přednášky pro veřejnost

Expozice hvězdárny je přizpůsobena širokému věkovému a odbornému rozpětí návštěvníků, nebojte se nás navštívit i s malými dětmi. Stálá expozice a promítací sál mají bezbariérový přístup. Typická doba prohlídky hvězdárny činí cca. 45min v případě nočního pozorování se však může výrazně prodloužit.

Knihovna HaP - přístup po domluvě
(astronomie, kosmonautika a příbuzné obory pro začátečníky i pokročilé)

Doprava MHD:
lanovka Újezd - Petřín (v provozu 9.00 - 23.20)
pěšky z Újezdu (tramvaje č. 6, 9, 12, 20, 22)
pěšky od Strahovského stadiónu (autobusy č. 176, 143 a 217)
pěšky z Pohořelce (tramvaj č. 22)

 

 

 

 

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

V r. 1917 byla ustavena Česká astronomická společnost, která si předsevzala zřídit v Praze hvězdárnu, aby popularizovala výsledky astronomie pro širokou veřejnost. V čele společnosti tenkrát stáli ing. Jaroslav Zdeněk Štych, Karel Anděl a Josef Klepešta. První pozorovatelnou pražských astronomů byla nejprve jedna z věží Wilsonova nádraží, později zkoušeli pracovat dokonce v umělé jeskyni v Grébovce, ale z důvodů osvětlení centra města nevyhovovala ani věž pražského Klementina. Po roce 1926 bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou hvězdárnu na Petříně při Hladové zdi. Pražská obec tehdy propůjčila k tomu účelu parcelu, na níž stála bašta opevnění se strážním domkem. Dobřichovický stavitel a člen astronomické společnosti J. Veselík upravil domek a přistavěl nové křídlo, které mělo nahoře terasu a první tzv. východní kupoli, v níž byl umístěn hledač komet. Byla zde i pracovna, knihovna, přednášková místnost a byt správce. Po dokončení této první etapy byla hvězdárna zpřístupněna nejprve členům astronomické společnosti a od května r. 1929 i široké veřejnosti. Od svého založení nesla jméno slovenského významného astronoma, generála francouzské armády, letce, diplomata a spoluzakladatele československého státu, ministra vojenství v první vládě ČSR Milana Rastislava Štefánika. Stavba hvězdárny i ostatních kupolí pokračovala a byla dokončena r. 1930. Do nové hlavní kupole byl umístěn veliký Zeissův dvojitý astrograf, dalekohled o průměru hlavního zrcadla 400 mm, zakoupený se značnou slevou z pozůstalosti vídeňského astronoma Rudolfa Königa. Na realizaci projektu tehdy přispěl i T. G. Masaryk. Technicky obtížný byl jeho převoz z Vídně i jeho instalace. Dalekohled byl upevněn na patnáctimetrový pilíř, zazděný v základech o hloubce sedm a půl metru. Raritou je, že do pilíře jsou uloženy urny s popelem dvou významných astronomů, ing. Jaroslava Štycha a Karla Anděla. V květnu 1945 utrpěla hvězdárna značné škody, když byla ostřelována ustupujícími německými jednotkami. Byla poškozena hlavní kopule i tubusy některých dalekohledů, cenné objektivy však byly naštěstí včas ukryty. Následně bylo vše opraveno.

Velkou přestavbu a rozšíření prodělala hvězdárna v letech 1971 - 76. Objekt byl zvýšen o jedno patro, byl rozšířen počet pracovišť a podstatně zlepšeno vybavení. I když má dnes hvězdárna dalekohledy s větším průměrem objektivu, původní Zeissův dalekohled je stále její vznešenou dominantou. Veřejnosti jsou zpřístupněny dvě ze čtyř pozorovacích stanovišť, západní a hlavní kopule. V západní kopuli je umístěn moderní zrcadlový dalekohled typu Maksutov Cassegrain. Jeho optika umožňuje sledovat až 2600 krát menší objekty než ty, které lze pozorovat pouhým okem. Návštěvníci hvězdárny mohou za jasného počasí pozorovat ve dne Slunce se slunečními skvrnami, případně i protuberance, někdy i planetu Venuši. Večer pak lze pozorovat povrch Měsíce, některé další planety, dvojhvězdy i vícenásobné hvězdy, kulové a otevřené hvězdokupy, galaxie a mlhoviny. Ke všem pozorováním dostanou návštěvníci odborný výklad. Hvězdárna nabízí pořady pro školy a mládež, pořádá výstavky a věnuje se i publikační činnosti, vydává mapy a atlasy hvězdné oblohy a od r. 1933 vydává Hvězdářskou ročenku, která začala vycházet již r. 1921. V průběhu času se pojmenování hvězdárny měnilo, ale od r. 1990 je používán opět název Štefánikova hvězdárna.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty