Drobečková navigace

Kampa

Park – ostrov mezi hlavním tokem Vltavy a jejím ramenem – Čertovkou, na které je vidět veliké mlýnské kolo bývalého Velkopřevorského mlýna, který zde stával již v r. 1400, je jedním z nejromantičtějších a nejmalebnějších míst v Praze. Není divu, že byl prestižním cestovatelským serverem VirtualTourist vyhlášen druhým nejhezčím městským ostrovem světa. Travnaté plochy ostrova jsou hojně využívány k piknikům a k odpočinku.

Kampa, Praha 1 - Malá Strana, 110 00

Program

Historie objektu

Park Kampa leží na ostrově při Malostranském nábřeží. Nejstarší zmínka o Kampě je z r. 1169 v zákládací listině kostela Maltézského řádu za krále Vladislava II. Původ názvu Kampa je nejasný: snad podle Tychona Gansgeba z Kampu, který zde v 17. st. vlastnil dům, nebo podle latinského slova campus - pole, planina, která se zde kdysi rozkládala, či od slova zákampí - stinné místo. Čertovka je umělá strouha, vodní rameno Vltavy, původně r. 1585 pojmenovaná Rožmberská strouha podle majitele zdejších pozemků Viléma z Rožmberka. Dnešní pojmenování Čertovka je odvozeno od domu U sedmi čertů. Půvabné zákoutí Prahy se nazývá též Pražské Benátky.

Ostrov byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v r. 1541. Břehy byly pevně zformovány po r. 1600. Na ostrově nejprve vznikaly zahrady a teprve někdy od 15. st. se zde začalo stavět. Prvními stavbami byly mlýny, u nichž vznikaly zahrady mlýnské, z nichž později vznikly zahrady šlechtické. První ze smíchovské strany byla největší zahrada baroka - Michnovská, vybudovaná v 17. st. hrabětem Michnou z Vacínova jako součást paláce Michnovského za Čertovkou na Újezdě. Před palácem vlevo na Čertovce se točí obnovené velké dřevěné kolo, které připomíná zdejší původní mlýn Huť. Michnův palác se v 18.st. stal zbrojnicí, což připomíná již jen název restaurace Stará zbrojnice v místě. K budově někdejšího Sovova mlýna (podle majitele mlýna v 15. st. Václava Sovy z Liboslavě) přimyká zahrada Odkolkovská. V 19. st. patřil mlýn známé pekařské rodině Odkolků, která renesanční budovu dala přestavět do novogotické podoby architektem Josefem Václavíkem. Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská, která se táhla kolem Kaiserštejnského, dnes Lichtenštejnského, paláce až k domku, který hrabě Nostic věnoval českému buditeli Josefu Dobrovskému. Před domkem je pomník Josefa Dobrovského, přenesený sem z Vrchlického sadů r. 1949. Podle návrhu prof. Tomáše Seidana ho vytvořil v r. 1902 z kararského mramoru sochař Václav Žďárský. Za 1. republiky v domku bydlel akademik Zdeněk Wirth, po válce Jan Werich (oba mají na domku bustu) a Vladimír Holan. Zakladatel kaiserštejnské zahrady - František Helfríd z Kaiserštejna tu měl proslulé záhony karafiátů, které zkrášlil vodotrysky. Za domkem je bývalá zahrada Nostická založená Františkem Antonínem Nosticem r. 1765 u Nostického paláce.

Dnešní sady o rozloze 2,65 ha vznikly spojením těchto zahrad. V 50. letech byly odstraněny zdi a ploty jednotlivých zahrad a urovnán terén, z původních zanedbaných porostů zůstaly jen některé význačné stromy. Do dnešní podoby byl park upraven v letech 1947 - 48 ve volném anglickém krajinářském slohu.

Z přemostění Čertovky je vidět pravidelně udržované veliké mlýnské kolo bývalého Velkopřevorského mlýna, který zde stával už v r. 1400. Ostrov byl odedávna znám svými hrnčířskými trhy, které se zde konaly už na přelomu 16. a 17. st.

Kromě obyvatel Dobrovského domku bydlelo na Kampě mnoho dalších osobností našeho kulturního života: v čp. 514 U obrázku Panny Marie žil v letech 1903 - 34 malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, v čp. 493 žil Antonín Renner, sběratel kuriozit a technických vynálezů, dále zde bydlili Alois Mrštík, Karel Matěj Čapek-Chod, Eduard Kohout, Jiří Trnka i Jiří Voskovec. Na okraji Kampy na Velkopřevorském náměstí je pomalovaná tzv. Lennonova zeď, kam každoročně 8. prosince přicházejí mladí lidé v den jeho tragického úmrtí zapálit svíčky a uctít jeho památku.

Zobrazit historii objektu

Související objekty