České korunovační klenoty

České korunovační klenoty tvoří Svatováclavská koruna, královské jablko, královské žezlo a korunovační roucho. Tradičně s nimi bývá vystavován také ostatkový kříž a obřadní korunovační meč a ani letos tomu nebude jinak.

Svatováclavská koruna

Patrně nejznámější součást korunovačních klenotů je Svatováclavská koruna. Karel IV. ji nechal zhotovit roku 1346 pro svou korunovaci českým králem. Zasvětil ji sv. Václavovi a zanechal ji českému království ke korunovaci svých nástupců.

Koruna je vyrobena ze zlata ryzosti 21-22 karátů (čisté zlato má 24 kt, běžné klenotnické 14-18 kt) a je ozdobena 114 drahými kameny a klenoty: 44 spinely, 30 smaragdy, 20 perlami, 19 safíry a 1 rubínem. Zajímavostí je, že Svatováclavská koruna je korunou ostatkovou – do křížku na jejím vrcholu byl zasazen trn z Kristovy koruny, který Karel čtvrtý dostal od francouzského krále Jana II. řečeného Dobrý.

Dlouho se předpokládalo, že trn je vložen do středové kameje - drobné schránky ze světle modrého safíru. Při průzkumu koruny v roce 2003 se ovšem ukázalo, že kamej je prázdná. Loni v říjnu však byla při rentgenování koruny zjištěna další dutina u paty křížku; předpokládá se proto, že trn je uložen tam, jak to hlásá latinský nápis na zlaté obroučce křížku: HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně). Český král je tak symbolicky korunován korunou, jakou byl korunován Kristus.

Královské jablko a královské žezlo

Jablko je vyrobeno z 18karátového zlata a je zdobené perlami a polodrahokamy, především spinely a safíry. Plochu obou polokoulí, z nichž je jablko složeno, pokrývají reliéfy s biblickými motivy: horní výjevy ze života krále Davida, dolní pak obrazy z mýtu o stvoření světa.

Také žezlo je vyrobeno ze zlata o ryzosti 18 karátů, je dlouhé 67 cm a váží přes jeden kilogram. Zdobí je 62 perel, 5 spinelů a 4 safíry. Celou plochu žezla pokrývá cizelovaný dekor s rostlinnými motivy, zejména vinnými listy a akanty.

Královské jablko a královské žezlo jsou mladší než koruna. Jde o renesanční zlatnickou práci, předpokládá se tedy, že vznikly v první polovině 16. století, patrně pro korunovaci Ferdinanda I. Habsburkové jimi nahradili původní gotické žezlo a jablko Karla IV. Ty jsou dnes uloženy v habsburské pokladnici ve vídeňském Hofburgu.

Korunovační plášť

Korunovační plášť pochází ze 17. století a zhotoven byl patrně pro korunovaci Ferdinanda II. Utkán je ze zlatohlavu, což je vzácná látka, jejímž základem je zlaté vlákno ovíjené kolem hedvábné niti. Lemován je hermelínem, zimní bílou kožešinou hranostaje. Typický vzhled mu pak propůjčují černé špičky hranostajích ocásků. Plášť je 312 cm široký a 236 cm dlouhý.

Výstavní prostory

Svatováclavská koruna, žezlo a jablko budou spolu s ostatkovým křížem a obřadním mečem vystaveny v původní vitríně podle návrhu významného architekta první poloviny 20. století Josefa Gočára. V další vitríně bude možné zhlédnout královský plášť s hermelínovým límcem. Ve Svatováclavské kapli pak bude mimořádně vystavena lebka sv. Václava.
V pravé boční lodi chrámu budou umístěny další dvě vitríny: Jedna s koženými pouzdry na korunu, žezlo a jablko, druhá s pohřebními klenoty Přemysla Otakara II., které mají připomenout nedochované insignie přemyslovských králů.