Poznejte Prahu ve víru slavností

Všední dny byly protkány a zpestřeny nejrůznějšími zvyky, svátky a slavnostmi církevního i lidového charakteru. Kromě každoročně se opakujících oslav se tu a tam v Praze konaly také slavnosti mimořádné, jakými byly např. královské korunovace. Vždy je doprovázely lidové veselice plné kejklířů, akrobatů, kouzelníků a tance.

Lidové oslavy korunovací se obvykle odehrávaly na velkých volných prostranstvích: často v Královské oboře (Stromovce), ale také na rozlehlém prostranství před Invalidovnou. Jejich organizaci měly na starosti české stavy; paradoxně tak lidové slavnosti pořádala šlechta, která dávala prostým lidem najevo, že i oni jsou pro blaho říše nepostradatelní. Zároveň tím panovník získával sympatie, což je ostatně i dnes oblíbený koncept. Ačkoliv dobové tištěné brožury zdůrazňují, že přijít mohl opravdu každý, o tom, kdo byl nakonec a oslavu vpuštěn, rozhodoval i tenkrát oděv: „Jako diváci byly do parku vpuštěny všechny dobře oblečené osoby.“

Invalidovna

Oslavy ale občas končily také ostudou, neboť žádostivý lid se tehdy jako dnes vrhal lačně především po připraveném občerstvení, které dokázal zlikvidovat během překvapivě krátké doby. Žádné jídlo potom nezbylo nejen na pozvané hosty selského stavu, ale ani na další lačné návštěvníky prostého původu z venkova, kteří svému zklamání dávali nejednou průchod v posměšných popěvcích:

Poslechněte, mládenci,
co se stalo v Bubenči:
Byli jsme tam pozváni,
ze všech krajů svoláni
a to bylo regrací.

Malovaná traktací ,
jen malované šunky
a k žrádlu ani bžunky.
Malováno všeho dosti,
a piva, vína v hojnosti;
ale prázdné sklenice,
větru, prachu, nic více.

Janku, tancuj, trouba hučí!
 Co je platno, drška bručí.
Ani vody nám nedali,
chřtány prahnout nechali.

Pěkná rozkoš! Pěkné hody!
Ani piva, ani vody.
Milí páni stavové, naší země vůdcové,
toto Vaše malování patří jen pro tatrmany.
Chcete-li Vy blázny míti,
můžete je z Prahy vzíti.

Mimořádně zajímavou akcí, tentokráte církevního charakteru, byl svátek Kopí a Hřebů Páně, který nechal ustanovit Karel IV. v rámci svých snah o „sakralizaci“ Prahy a její zařazení mezi nejvýznamnější poutní místa Římské říše, po bok samotného Říma či Cách. Svátek byl ustanoven na pátek po druhé neděli velikonoční. Pro tuto příležitost byla postavena dřevěná centrální věž na Dobytčím trhu (dnešním Karlově náměstí). Vrcholem oslav bylo vystavování relikvie Kopí, jímž sv. Longin probodl Ježíše Krista na kříži. Právě Longinovo kopí, ale i další nástroje Kristova umučení (především hřeby) jsou výrazně akcentovaným motivem na malbách pojících se k Emauzskému klášteru.

V proslulém cyklu nástěnných maleb v Emauzském klášteře nalezneme mnoho odkazů na tento kult; ze podle závěrů nejnovějšího bádání vyplývá, že vznik tohoto cyklu maleb byl přímo spojen s oslavami svátku Kopí a Hřebů Páně. Účastníci Univerzity se mohou těšit na poutavé vyprávění přímo z úst PhDr. Kateřiny Kubínové, zaměstnankyně Akademie věd, která se tímto výzkumem zabývá.

Emauzský klášter 

Také další církevní svátky byly doprovázeny mnoha půvabnými lidovými zvyky. Jednou z vyhlášených tradic, která se držela v pražských pivovarech, byl zvyk pohřbívání Bakcha, spojený s masopustními slavnostmi. U každého pivovaru byl vybrán mladý statný jinoch, který během veselice seděl před pivovarem, nastrojen v patřičné maškarádě a připíjel si s kolemjdoucími. V den masopustu následoval veřejný Bakchův „pohřeb“, nebo spíše jeho parodie. Při ní se upozorňovalo na hříchy, které Bakchus jako symbol opilosti za celý rok napáchal. Obřadu se účastnily další postavy převlečené za kněze, ministranty, soudce, popravčí, družičky a plačky. Následně byl Bakchus odsouzen a popraven. Často byl poté nošen v průvodu na márách a na závěr masopustních oslav pohřben. V den zahájení postu – tedy na Popeleční středu– totiž nastal půst nejen od masa, ale i od bujarého života, jehož byl Bakchus symbolem.

Zaujalo vás toto téma a chcete se dozvědět více? Staňte se mistrem Pragensie a přihlaste se na jeden z pěti nových vzdělávacích cyklů.
Předprodej startuje již ve středu 1. 6. 2022 v 10:00 na našem e-shopu. Studovat můžete v plně prezenční formě nebo částečně online. Více se dozvíte na našich webových stránkách Pragensia viva.