Stálé expozice Armádního muzea Žižkov

OD POČÁTKŮ DO ROKU 1740

První část expozice zachycuje období od počátků osídlení našeho území Slovany po rok 1740. K vidění jsou i exponáty zhruba 30 000 let staré. Zobrazeno je také období antiky, kde se nachází jeden z vůbec nejvzácnějších exponátů: římský jezdecký meč spatha. V další části zachycující 12.–14. století vévodí scéna, v níž je český král Jan Lucemburský připraven vjet do bitvy u Kresčaku. Následuje husitský věk, zde dominuje velká scéna s vozovou hradbou. Do scény je zabudován originál komorového děla na burgundské lafetě z 15. století.

Světovým unikátem je trojhlavňová puška ze severní Itálie, datovaná kolem roku 1500. V sekci Zbrojnice jsou představeny řemeslně nejkrásnější zbraně a části zbroje dané éry: meče, rapíry, přilby, malované štíty atd. Zachyceny jsou boje křesťanství s islámem na počátku novověku v 16. století, následuje třicetiletá válka 1618–1648, samostatná část je věnována bitvě na Bílé hoře roku 1620 a popravě dvaceti sedmi českých pánů roku 1621. V pasáži nazvané Ohrožení z východu je na velkém množství exponátů vykresleno období po třicetileté válce, boje Evropy s osmanskými Turky. V expozici jsou k vidění i hradební pušky s různými typy spoušťových mechanismů.

 

1740–1914

Vstup do expozice patří galerii panovníků daného období, jedná se o obrazy Habsburků počínaje Marií Terezií až po Františka Josefa I. Další prostory jsou věnovány válkám o rakouské dědictví, sedmileté válce, napoleonským válkám a válkám první poloviny 19. století. Ty symbolizují tři z nejvýznamnějších rakouských vojenských velitelů, kteří pocházeli ze starých českých šlechtických rodů: Josef Václav Radecký z Radče, Alfred Windischgrätz a František Jindřich Šlik. Dalším výrazným tématem je prusko-rakouská válka v roce 1866. Část expozice věnovaná přelomu 19. a 20. století se zaměřuje na modernizaci vojenských sil,

Vyvrcholením této části expozice je Klenotnice, v níž jsou umístěny vybrané ruční palné zbraně od 16. století do roku 1914. Je zde na 250 předmětů, nejvzácnější příklady puškařského a mečířského řemesla z oblasti loveckých, civilních zbraní. Kulovnice s kolečkovým zámkem, lovecké chladné zbraně, rané opakovačky, zbraně hraběte Šporka, orientální zbraně či pušky a pistole amerického Západu. Nalezneme zde i unikátní osobní zbraně některých evropských panovníků. V jedné z vitrín jsou předměty spojené s Františkem Ferdinandem d´Este.

 

PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA 1914–1918

Období 1. světové války, a následně pak vzniku Československé republiky v roce 1918, se věnuje další část expozice. Ústředním motivem je vlak – ten dopravoval vojáky na frontu i zpět do zázemí. V úvodní sekci je návštěvník seznámen s vojenskou a politickou situací v předvečer války, ukázány jsou přípravy na válku a atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v létě roku 1914.

Interaktivní panely ilustrují hlavní události války: bitvu u Verdunu, bitvu na Sommě, vstup USA do války, revoluci v Rusku atd. Samostatná část je vyhrazena bitvě u Zborova v červenci 1917. V závěrečné části je zobrazeno působení našich legií v Rusku a život vojáků během jejich putování transsibiřskou magistrálou. Dále je vykresleno nasazení legií v Itálii a Francii, ale i účast Čechů v rakousko-uherské armádě. Tehdejší vojenská technika je zde představena řadou rozměrných exponátů.

 

ZÁKOPY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

V této části expozice návštěvník prochází důmyslně se vinoucím a rozsáhlým frontovým zákopem. Konkrétně se jedná o západní frontu a československé legionáře v roce 1918. Návštěvník prochází labyrintem zákopových stěn tvořených dřevem a proutím, úzké chodby ho vedou po několika místech vždy jiného typu – obydlí vojáků, velitelský štáb, zdravotníci, činnost spojařů.

Pokračuje do další části, která je tvořena zákopy první linie, jde o bojový prostor. S pomocí periskopu je zde možné nahlédnout do tzv. země nikoho, což byl prostor mezi dvěma liniemi zákopů znepřátelených stran. Šlo o přímou válečnou linii, zaminovaný a rozstřílený pás země. Zvukové a obrazové efekty dotvářejí atmosféru boje.

 

ČESKOSLOVENSKO 1918–1938

Naše armáda v meziválečném období představovala živé a funkčně zformované těleso, jehož kvalita se opírala o solidní morální základ a jasnou ideu demokratického státu. Vedle toho je zde také prezentována početná výroba zbraní z československých průmyslových závodů. K tomuto období se vztahuje rovněž řada vystavených osobních předmětů čelných představitelů státu a armády. Jsou zde exponáty patřící prezidentu Edvardu Benešovi, generálům Aloisi Eliášovi, Stanislavu Čečkovi, Rudolfu Medkovi aj. Jedinečný je také soubor řádů a vyznamenání, kterým dominuje kolekce Řádu Bílého lva ve všech variantách.

Celé období končí zobrazením mobilizace v roce 1938, a to jak v podobě předmětů, dokumentů, fotografií, filmových záznamů, tak prostřednictvím věrné makety těžkého vojenského pohraničního opevnění, konkrétně střelecké části betonového srubu s kanónem.

 

1938–1948, DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA

U vstupu do expozice je umístěn kovový pohraniční sloup, který byl z našich hranic odstraněn po mnichovské dohodě na podzim roku 1938. Expozice ukazuje boje druhé světové války na všech frontách, kde se vyskytovali českoslovenští vojáci. Představuje širokou škálu zbraní, stejnokrojů, předmětů osobní potřeby, dokumenty, listiny, fotografie atd. Vedle frontových bojů je zde také ilustrován domácí odboj v protektorátu. Mimořádný prostor je věnován atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942. Část expozice je věnována obětem holocaustu a uctívá památku československých Židů, kteří během druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech.

Závěrečná část se zaměřuje na jaro roku 1945 a povstání českého lidu. Zachyceno je i období let 1945-1948, kdy došlo k obnově Československa, ale zároveň již země bojovala o budoucí cestu, respektive zda bude nadále demokracií či se vydá vstříc nesvobodě.

 

OD ROKU 1948 DO SOUČASNOSTI

Období let 1948–1989 přibližuje kopie československé státní hranice, kterou komunistický režim vybavil dráty s elektrickým proudem a hláskami, aby nikdo z tohoto „vnuceného ráje“ nemohl odejít. Další část ukazuje armádu lidově-demokratického Československa, která byla od roku 1955 součástí Varšavské smlouvy. Obrodnému procesu 60. let a událostem v roce 1968 vévodí maketa sovětského tanku T-55. Následné období normalizace je přestaveno prostřednictvím videoprojekcí.

Transformace naší armády po listopadu 1989 je představena jak v domácím prostředí, tak i při jejím nasazení v zahraničních operacích na třech světových kontinentech. Prostor je věnován našemu působení na Balkánu, Blízkém východě, v Mali, Pobaltí, Perském zálivu a Afghánistánu. Expozici uzavírá vojenská kaple, jako vzpomínka na padlé vojáky z našich zahraničních operací.

Více informací