Česká pošta - Hlavní pošta

Novorenesanční budova hlavní pošty stojí v místech, kde ve 14. století bývala první evropská botanická zahrada zvaná Andělská. Patřila dvornímu královskému lékárníku Angelovi z Florencie a stával u ní i jeho obytný dům.

Kolem roku 1715 koupil objekt hrabě Antonín Špork, založil tu v r. 1726 první zednářskou lóži U Tří hvězd a stal se jejím prvním velmistrem.

V letech 1743 až 1782 tu existoval klášter celestýnek, jehož budovu s kaplí Zvěstování Panny Marie navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Za dva roky po zrušení kláštera v důsledku josefinských reforem byla budova prodána eráru, jenž v ní otevřel továrnu na zpracování tabáku.

Sám císař František Josef I. v roce 1870 odsouhlasil postavení poštovního a telegrafního úřadu v Praze. Volba padla na Jindřišskou ulici. Původní zástavba byla zbořena v roce 1871, aby uvolnila místo chystané nové poště. I když se projekt mnohokrát upravoval, základní čtyřpatrová budova byla dokončena stavitelem Janem Bělským podle návrhu Antonína Brandnera v roce 1874. Objekt měl dva rozsáhlé dvory, z nichž na jeden zajížděly poštovní vozy tažené koňmi. V roce 1889 byl tento prostor opatřen prosklenou střechou. Dnes je zde velká odbavovací hala pro zákazníky. Stěny dvorany zdobí malby Karla Vítězslava Maška (rostlinná ornamentika, postavy putti, alegorické postavy Poštovnictví a Dopravy, znaky měst).

Kromě řady na tu dobu moderních poštovních služeb se již od začátku 20. století provozovala potrubní pošta. Pouzdra se díky stlačenému vzduchu pohybovala rychlostí až 40 km/hod. do pěti hlavních tras. Poslední zásilky potrubím putovaly roku 2002, kdy systém vážně poškodily povodně.

Rozlehlá čtyřkřídlá budova s příčným křídlem oddělujícím dva uzavřené vnitřní dvory prošla celkovou rekonstrukcí v letech 1996 až 1999 a byla vyhlášena národní kulturní památkou. Je ojedinělým dokladem architektury postavené pod vlivem nejpozdějšího klasicismu a je dochována včetně pozoruhodných interiérů v autentické podobě.