Veslařský ostrov

Ostrov je připomínán již roku 1420. Vznikl hlavně naplavováním písku při občasném zatarasení řečiště ledem v zúžení u Žlutých lázní. O mnoho let později byl uměle prodloužen na současných cca 800 m potopením nákladní lodi, čímž se urychlilo ukládání říčních nánosů.
Ostrov se původně jmenoval Schwarzenberský podle rodu, který dlouhý čas ostrov vlastnil. V 19. století zde byl velký sklad dříví a pila. Kmeny vytěžené v jižních Čechách sem připlouvaly po řece sestavené do vorů. Když ustoupil význam voroplavby, ostrov se postupně změnil ve sportovní přístav. 
Schwarzenberský ostrov byl střediskem milovníků pohybu již mezi světovými válkami. Na ostrově bylo hřiště na volejbal, stolní tenis, koupaliště i dětský koutek. Po 2. světové válce byl ostrov z valné části vyhrazen pro závodní veslařské kluby a tak nový, dnešní název Veslařský dostal ostrov v roce 1952 podle svého nynějšího určení. 

Část západního břehu ostrova směrem k řece byla vybudována z kamenů stupňovitě, jako hlediště pro diváky přihlížející při veslařských závodech. Z ostrova každoročně od roku 1910 startuje závod Pražské primátorky.
V letech 1956-58 byl postaven betonový most metodou letmé betonáže o 3 polích – jeho celková délka dosahuje více jak 70 metrů. Pilíře jsou založeny na beraněných dřevěných pilotách. Šířka vozovky činí 2,5 m, každý z chodníků má šíří 1,5 m.
Nejsevernější část ostrova je pro veřejnost uzavřena. Nalézá se zde jímací objekt pro Podolskou vodárnu a tudíž ochranné pásmo prvního stupně.