Pražský hrad - Bazilika sv. Jiří

          Na Jiřském náměstí stojí bazilika sv. Jiří, jedna z našich nejvýznamnějších románských památek, druhý nejstarší pražský kostel, založený kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. V roce 925 zde byly uloženy ostatky babičky sv. Václava, zavražděné kněžny Ludmily, první české mučednice. Po založení sousedního svatojiřského kláštera v roce 973 byl chrám rozšířen a přestavěn na trojlodní baziliku v otonském raně románském slohu.

         Po požáru roku 1142 byla bazilika obnovena abatyší Bertou skoro v současné podobě. U bočních lodí na východě byly přistavěny dvě bílé opukové věže s kamennou střechou a dvěma řadami románských oken. Užší severní věži se říkalo Eva a širší jižní, postavené nad původní samostatnou kaplí, se říkalo Adam. Eva je šikmá, byla zpevněna v 70. letech v rámci stavebních úprav. V první polovině 13. století byla přistavěna kaple sv. Ludmily s jejím hrobem. Bazilika sloužila do roku 1055 jako oficiální přemyslovské pohřebiště, než se vystavěl kostel sv. Víta. Je zde pohřben kníže Vratislav a patrně i kníže Oldřich a Jaromír. V kryptě, do níž vede barokní schodiště, je černá socha Brigity jako symbol lidské nestálosti a pomíjivosti (znázorňuje dívčí tělo po smrti). Na klenbě chóru i v sousední kapli sv. Ludmily se dochovaly zbytky románské nástěnné malby. Z původního románského vybavení se zachovaly části reliéfu, na němž je Madona korunovaná anděly, klečící abatyše Mlada a Berta a na boku Přemysl Otakar I. a jeho sestra abatyše Anežka.

          Nejpůsobivější pohled je na závěr starodávné baziliky z Jiřské ulice. Kostelní portál z Jiřské ulice je dílem huti Benedikta Rieda kolem roku 1520, v tympanonu zdobený výjevem rytíře bojujícího s drakem. Ve 14. století bylo na západě vybudováno nové průčelí, upravené v 17. století ve stylu raného baroka s typickou cihlově červenou fasádou. Průčelí zdobí pískovcová socha zakladatele kostela Vratislava I. a zakladatelky kláštera blahoslavené Mlady, patrně od Jana Jiřího Bendla. Na jihozápadním rohu byla přistavěna Františkem Maxmiliánem Kaňkou v letech 1718 — 22 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která vznikla u příležitosti jeho blahořečení. Na průčelí je jeho socha s anděly od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, interiér vymaloval Václav Vavřinec Reiner.

          Na jižní stěně hlavní lodi je soubor obrazů na téma Umučení sv. Voršily a 11 000 křesťanských panen od H. Burgkmaira ze 16. století.

          V severní boční lodi je dílo sochaře Otto Herberta Hájka "Kristus z kmene stromu" — z roku 1947/48, sochu autor daroval českému lidu a prezidentu Havlovi jako projev usmíření.

          Za Josefa II. užívalo zrušený Jiřský klášter vojsko a značně zchátral i kostel. V letech 1887 — 1908 byl obnovován podle návrhu Františka Macha, který se mu pokusil vrátit původní románský vzhled. V letech 1958 — 64 byl v kostele i klášteře proveden archeologický průzkum.

          Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.