Drobečková navigace
Zvonili jsme za Adolfa Kajpra SJ
17. 9. 2023 v 15:00
Jezuita, kněz, kazatel, teolog, publicista, redaktor katolického tisku. Za své názory byl pronásledován a vězněn nacisty a komunisty.
* 5. července 1902, Hředle
† 17. září 1959, Leopoldov
Adolf Kajpr se narodil se 5. července 1902 v Hředlích na Hořovicku. V raném věku osiřel a vyrůstal u otcových příbuzných v Bratonicích u Kladna. Po skončení školní docházky krátce nádeničil, poté se začal učit ševcem, ale u verpánku dlouho nevydržel. Nakonec se v blízkém mlýně vyučil mlynářem.
Soustavně ovšem projevoval zájem o studium. Sám se připravil ke středoškolským studiím a v roce 1926 byl jako 24letý byl přijat na Arcibiskupské gymnasium v Praze – rovnou do kvinty. O dva roky později vstoupil do jezuitského noviciátu na Velehradě. Po maturitní zkoušce a složení řádových slibů se věnoval studiu filozofie a teologie. V červenci 1935 přijal během svého studia v Innsbrucku kněžské svěcení.
Od léta 1937 působil v jezuitské koleji při kostele sv. Ignáce v Praze. Upozornil na sebe jako skvělý teolog, kazatel, učitel křesťanské filozofie a aktivní redaktor čtyř časopisů: Obrození, Dorostu, Nových směrů a Posla Božského Srdce Páně.
Pro své protinacistické postoje byl po okupaci sledován gestapem, v březnu 1941 zatčen a vězněn na Pankráci a poté v Terezíně. V září téhož roku byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen a od května 1942 do konce války vězněn v Dachau.
V květnu 1945 se vrátil ke své službě u sv. Ignáce v Praze. Intenzivně se zapojil do života jezuitů, znovu kázal, vyučoval a psal. Redakčně působil v obnoveném časopisu Dorost. Na konci roku 1945 se stal výkonným redaktorem čtrnáctideníku (později týdeníku) Katolík.
Komunistický státní převrat v únoru 1948 Kajpr pro jeho zjevnou nehumánnost a kolizi s katolickou vírou odmítl a jednoznačně se proti nastupující totalitě vymezil. Také proto byl jím řízený list Katolík již krátce po únoru 1948 označen za reakční a následně zakázán. Kajpr se proto začal plně věnovat pastoraci. Jeho postoje a názory neunikly pozornosti Komunistické strany Československa; byl sledován Státní bezpečností.
Při vyostření vztahu mezi KSČ a katolickou církví na začátku roku 1950 následoval tvrdý zásah režimu. Kajpr byl zatčen 14. března 1950 a obžalován v rámci exemplárně vedeného politického procesu proti představitelům mužských řeholních řádů. Proces „Augustin Machalka a spol.“ probíhal před Státním soudem v Praze na přelomu března a dubna 1950. Kajpr byl odsouzen za trestný čin velezrady ke 12 letům těžkého žaláře. Trest si odpykával na Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově na Slovensku.
Dne 13. září 1959 jej při práci postihl infarkt. O čtyři dny později, 17. září se srdeční atak opakoval a Kajpr jeho následkům podlehl. Bylo mu 57 let. Vedení věznice odmítlo vydání těla příbuzným a rozhodlo, že vězeň Adolf Kajpr bude pohřben na místním hřbitově do hrobu, který byl označen pouze číslem. Teprve v říjnu 1968 bylo jeho tělo exhumováno, převezeno do Prahy a uloženo do řádové hrobky na Vyšehradě. Dnes jeho ostatky spočívají v kostele sv. Ignáce.
Plné rehabilitace se rozhodnutím Krajského soudu v Praze dočkal v prosinci 1993. Od března 2017 probíhá beatifikační proces.
Na textech medailonků se podílejí autoři:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D.; PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.; Mgr. Teresa Urbář; Mgr. Kryštof Zeman
Zdroj: Muzeum paměti XX. století