Drobečková navigace
Zvonili jsme za Alfréda "Fredyho" Bartoše
23. 9. 2023 v 15:00
Voják, člen protinacistického odboje, člen výsadku Silver A
* 23. září 1916, Vídeň
† 22. června 1942, Pardubice
Hrdina protinacistického odboje Alfréd Bartoš se narodil ve Vídni 23. září 1916; o deset let později se rodina přestěhovala do Československa; nejprve do Sezemic, posléze v roce 1929 do Pardubic. V Sezemicích navštěvoval Bartoš měšťanskou školu, v Pardubicích vystudoval reálné gymnázium. Od doby, kdy v roce 1935 úspěšně složil maturitní zkoušku, až do své hrdinské smrti nevysvlékl vojenskou uniformu.
Bartošova vojenská kariéra začala u 8. jezdeckého pluku v Pardubicích. Již v hodnosti četaře nastoupil v září 1936 ke studiu na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Zde, stejně jako v minulých studiích, exceloval. V srpnu 1937 školu dokončil coby poručík jezdectva. Do osudného 15. března 1939, tedy do vzniku protektorátu Čechy a Morava, znovu sloužil v Pardubicích u 8. dragounského pluku (do roku 1935 nesl název jezdecký).
Nacistická okupace byla pro Bartoše impulzem odchodu do Francie, odkud chtěl bojovat za osvobození vlasti. Nejprve krátce působil na československém konzulátu v Paříži; v červnu 1939 vstoupil do cizinecké legie, s níž se ocitl v Tunisku. Po vypuknutí 2. světové války 1. září 1939 se vrátil do Francie, kde se stal 26. září členem československé zahraniční armády. 16. listopad 1939 byl dnem Bartošova nástupu k 2. československému pluku, u něhož vykonával funkci druhého pobočníka velitele. Se svým plukem absolvoval boje na francouzské frontě 2. světové války. Když Francie pod náporem Německa padla, zamířil Alfred 13. července 1940 na lodi Rod el Farag do Anglie; jediné země, která ještě dokázala nacistické třetí říši vzdorovat. V Anglii velel 1. četě 1. roty 2. pěšího praporu.
Agilní Bartoš se na jaře 1941 rozhodl k absolvování výcviku pro plnění speciálních úkolů v nepřátelském týlu. Základ výcviku probíhal na farmách ve Skotsku, parašutistické školení ve městě Ringway. Bartoš se skvěle osvědčil, a byl proto pověřen velením skupiny Silver A, mezi jejíž další členy náleželi Josef Valčík a radista Jiří Potůček. Skupina Silver A byla zřízena zpravodajským oddělením Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně, od něhož dostala mimořádně delikátní úkoly: Po vysazení na území protektorátu Čechy a Morava navázat prostřednictvím vysílačky Libuše rádiové spojení s Londýnem a koordinovat činnost ostatních výsadkářů. Dále měla kontaktovat štábního kapitána Václava Morávka, člena legendární odbojové skupiny Tři králové, a přes něj zásadního informátora zpravodajského oddělení exilové vlády Paula Thümmela (agent A-54).
Výsadek skupiny Silver A proběhl v noci z 28. na 29. prosince 1941 společně se skupinami Anthropoid a Silver B. Bohužel kvůli navigační chybě seskočili Bartoš pod krycím jménem Emil Sedlák a jeho kolegové ze Silver A u obcí Podmoky a Senice nedaleko Poděbrad, což bylo 40 kilometrů daleko od původně plánovaného místa seskoku. Bartošovi se přes nejrůznější peripetie podařilo navázat kontakt s představiteli domácího odboje a ve „svých“ Pardubicích vybudovat rozsáhlou síť spolupracovníků, která měla až 140 členů. Slabinou bylo, že na populárního „Fredyho“ si v Pardubicích dobře pamatovali a že tento miláček něžného pohlaví nedodržoval zcela dokonale pravidla konspirace. Radiotelegrafista Potůček dokázal navázat spojení s Londýnem a podařilo se mu napojit se i na Morávka, respektive Thümmela. V lednu 1942 byl Bartoš povýšen do hodnosti kapitána.
Po vojenském útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 a následném brutálním honu na výsadkáře a jejich pomocníky se i nad Bartošem a jeho pardubickými spolupracovníky začala stahovat smyčka. Po beznadějné honičce s gestapem v pardubické Smilově ulici 21. června 1942 se Bartoš rozhodl zastřelit. Na následky zranění zemřel den poté v pardubické nemocnici. Alfred Bartoš se svými spolupracovníky splnili svou misi dokonale, pomsta nacistů však byla brutální – vypálení obce Ležáky 24. června 1942 a poprava desítek spolupracovníku skupiny Silver A z Pardubicka a okolí včetně Bartošovy matky.
Na textech medailonků se podílejí autoři:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D.; PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.; Mgr. Teresa Urbář; Mgr. Kryštof Zeman
Zdroj: Muzeum paměti XX. století