Drobečková navigace
Architektura 1958-89: Obchodní dům Kotva
Obchodní dům Kotva je ojedinělým dílem české architektury rozhraní 60. a 70. let. Je prvním obchodním domem postaveným v Praze po roce 1950. Projekt vypracovali architekti Věra a Vladimír Machoninovi. Stavba svým bohatým prostorovým členěním velmi dobře zapadá do kontextu rozmanitých staveb na hranici Starého a Nového Města. Požadovaný velký objem vtipně skrývá do plástvové půdorysné struktury, která jí umožňuje ohleduplně vyplnit maximum volné parcely, aniž by dala najevo svou skutečnou velikost. Obvodový plášť je výrazně kontrastní k okolí; byl zvolen povrch z předem zrezivělých ocelových plechů, odolných vůči další korozi. Jeho temná barva, prokládaná nepříliš častými plochami oken, dovolila stavbu ještě dále v jejím objemu potlačit.
Věra Machoninová - Vladimír Machonin, obchodní dům Prior Kotva v Praze, 1970-1975
náměstí Republiky 8, Praha 1 – Staré Město
Na podzim roku 1969 vypsal Útvar hlavního architekta jednu z posledních neomezených anonymních soutěží v Praze – soutěž na budoucí obchodní dům Kotva. Místo pro výstavbu plnosortimentního obchodního domu, prvního od otevření Bílé labutě v roce 1939, se hledalo několik let. Finální strategie předpokládala centrální obchodní dům na Senovážném náměstí a tři menší v rušných obchodních uzlech. Proluka poblíž náměstí Republiky se zdála pro první stavbu nejpříhodnější
Členitá parcela na rozhraní dvou čtvrtí s regulací výšek a obrovská plocha v soutěžním programu ovšem vyžadovala originální přístup. Machoninovi zvolili šestiúhelný modul o rozponu 14,2 metru s centrální podporou, který rovněž umožnil snížit konstrukční výšku podlaží. Zároveň se jim podařilo rozbít obrovský objem a „vytvořit pomocí zdrobnělých konstrukčních prvků takové architektonické měřítko, jaké odpovídalo intimnosti historického prostředí, bez toho, aby napodobovala jeho tvarosloví“. Volná kompozice dovedla reagovat v ustoupených podlažích a terasách na proměnlivé výšky okolní zástavby a zároveň zachovat koncept volného vnitřního prostoru.
Požadavek rychlé realizace vedl investora k oslovení zahraničních dodavatelů. V tendru zvítězila švédská společnost SIAB, která garantovala termín dokončení i rozpočet 22 milionů dolarů. Prosadila si ale úpravu konstrukčního systému i vypracování prováděcího projektu – původně navržená subtilní ocelová konstrukce byla zaměněna za železobetonové hřibové sloupy, Machoninovi však nahradili jejich hlavice šikmými vzpěrami a odhalili tak železobetonovou desku nad nimi. Prefabrikované díly vyráběl SIAB ve Švédsku a denně je přivážel na stavbu nákladními automobily. Věra Machoninová během několika výjezdů do Stockholmu rozkreslila fasádu domu, pro kterou zvolila finský obklad z eloxovaného hliníkového plechu, jehož vertikální členění i tmavý odstín pomohly skrýt obrovský objem budovy.
Věra Machoninová (narozena 1928)
Absolvovala Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze (1952). Byla zaměstnána ve Stavoprojektu v Praze (1952–1956) transformovaném do Krajského projektového ústavu v Praze (1956–1966), ve Sdružení projektových ateliérů – ateliéru Alfa v Praze (1967–1971), v Projektovém ústavu pro výstavu hlavního města Prahy v Praze (1971–1990), v roce 1991 založila kancelář Ateliér Alfa. Získala Grand Prix Obce architektů za celoživotní dílo (2006), Poctu ČKA (2014) a Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2017).
Vladimír Machonin (1920–1990)
Vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze (1947). Byl zaměstnán jako asistent v Ústavu teorie architektury na FAS ČVUT v Praze (1947–1950), ve Studijním a typizačním ústavu v Praze (1950), ve Stavoprojektu v Praze (1951–1959) transformovaném do Krajského projektového ústavu v Praze (1959–1966), ve Sdružení projektových ateliérů – ateliéru Alfa v Praze (1967–1971), v Projektovém ústavu Výstavby hlavního města
Prahy – Ateliéru 1 v Praze (1971–1990).
Čerpáno z knihy Architektura 58–89
Koncepce publikace, editor, autor diskuzí: Vladimir 518
