Drobečková navigace
Architektura 1958-89: Obchodní dům Máj
Jednou z nejvýznamnějších reprezentací české architektury 70. let 20. století je obchodní dům Máj, který byl vystavěn na rohu ulic Spálená a Národní. Architektonické řešení stavby navazovalo na architekturu meziválečného funkcionalismu s prvky brutalismu, v interiéru bylo patrné architektonické pojetí stylu high-tech významného ateliéru SIAL Obchodní dům během své existence pětkrát změnil jméno: Prior 02 – Máj – K-Mart – Tesco – MY. V současné době budova prochází celkovou rekonstrukcí, znovuotevření obchodního domu je plánováno na první polovinu roku 2024.
Miroslav Masák – John Eisler – Martin Rajniš – Václav Voda, obchodní dům 02/Máj v Praze, 1971– 1975
Národní 26, Praha 1 – Nové Město
Nejvýznamnější stavba Sialu ze sedmdesátých let, pražský obchodní dům 02/Máj od Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše, prošla stejným vývojem. Projekt z omezené soutěže z roku 1971 vyznívá jako bohatě členěný dům-stroj, v jehož formě se ozývají nedávná Stirlingova díla. V definitivní variantě, provedené v letech 1974–1975 švédskou firmou ABV, se však z domu stal jednoduše tvarovaný kontejner, působivě se svažující do Spálené ulice a vybavený na svém konci průhlednou eskalátorovou halou s pohybujícími se návštěvníky. Debata o Máji v domácích architektonických časopisech neproběhla, jako by snad ani neexistoval. Tím větší pozornost však tomuto dílu Sialu věnovali západní experti, počínaje francouzským architektem Paulem Chemetovem a jeho knihou La Modernité un projet inachevé z roku 1983. Tabu, uvalené na jeho práce normalizačním režimem, prolomil Sial za hranicemi Československa.
Sial, Sdružení inženýrů a architektů v Liberci
- ateliér založený
na začátku července 1968 v Liberci architekty Karlem Hubáčkem, Miroslavem Masákem, Jaromírem Vackem a Otakarem Binarem se statiky Václavem Vodou a Zdeňkem Patrmanem. Ateliér se vyčlenil ze Stavoprojektu Liberec, do něhož se musel roku 1971 vrátit. V roce 1969 při něm Hubáček a Masák založili Školku Sial. Díky realizacím z konce šedesátých let, mezi nimiž vynikla Hubáčkova a Patrmanova věž na Ještědu, Vackův bytový dům v liberecké Wolkerově ulici a Masákovo a Hubáčkovo obchodní centrum Ještěd v Liberci, se Sial načas stal nejživějším ohniskem architektonické tvorby v tehdejším Československu. Ateliér se chtěl vyhnout úlohám založeným na typizaci, vyhledával mimořádné úkoly, na nichž měli pracovat architekti a vynalézaví technici v rovnocenném postavení. Zahraniční ceny pro věž na Ještědu nebo pro pozdější koncertní dům s kolonádou v Teplicích podávají důkaz o jeho mezinárodním významu.
Čerpáno z knihy Architektura 58–89
Koncepce publikace, editor, autor diskuzí: Vladimir 518
