Drobečková navigace
Architektura 1958-89: Strojimport
Na křižovatce ulic Vinohradská a Jana Želivského se tyčí výšková budova Paláce Vinohrady, Pražanům však známější pod názvem Strojimport. Někdejší administrativní budova podniku zahraničního obchodu zde byla postavena v letech 1967-1971 podle návrhu Zdeňka Kuny, Zdeňka Stupky a Oliviera Honke-Houfka, interiéry navrhl Bohuslav Rychlink. Inspirací jim byly výškové budovy zejména v Německu a USA. Objekt má 18 nadzemních a 2 podzemní podlaží, celková výška budovy je přibližně 68 m. Konstrukce je tvořena ocelovým skeletem se železobetonovými jádry a kombinovanými stropy. Až na pyramidovou nástavbu s telekomunikační technikou zůstala budova v podobě, v jaké byla vyprojektována; autenticky je zachován i interiér.
Zdeněk Kuna – Zdeněk Stupka – Olivier Honke-Houfek, PZO Strojimport v Praze, 1964–1971
Vinohradská 184, Praha 3- Vinohrady
V roce 1964 dostal Zdeněk Kuna za úkol zpracovat projekt pro budovu podniku zahraničního obchodu (PZO) Strojimport. Určeny k tomu byly Vinohrady, konkrétně prostor, kde se Vinohradská třída láme dolů do Strašnic. Jen přes ulici od parcely, na niž s Kamilem Ossendorfem navrhoval nikdy nepostavenou budovu Stavoprojektu. Známé místo, ovšem i tak práce začala celkovou urbanistickou studií území. Počítalo se zde se vznikem souboru výškových staveb, mezi nimiž měla mít dominantní polohu budova podniku zahraničního obchodu Ferromet. Ale nejprve tu byl Strojimport, jehož investor si přál budovu odpovídající významu instituce obchodující se zahraničím.
Vznikl projekt na svou dobu ojedinělý. Jednoduchá věž na obdélníkovém základě určená pro kanceláře, k ní přiléhající nízká část s jídelnou. Stavbu realizovala italská firma FEAL, jež se specializovala na ocelové konstrukce a lehké obvodové pláště. Výsledkem byla stavba v duchu miesovského pojetí – „méně je více“ a „fasáda jako lehký plášť zavěšený na stavbě“. Obvodový plášť působí klidně, má stále stejné prvky – jen okno a parapet, žádná proměna, jednotný výraz po celém obvodu, pouze v horních podlažích u technického vybavení je plášť odlišný. A první dvě plně prosklená podlaží mírně ustupují za kolonádu nosné konstrukce. Přilehlý pavilon je též plně prosklený, až na nástavbu na střeše. Na pohledově důležitém místě Prahy vyrostla stavba jako příslib budoucí kvality nejen architektury, ale i stavebního řemesla.
Zdeněk Kuna (1926–2019)
Absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze (1950). Poté až do 1989 pracoval v Krajském projektovém ústavu Praha, nejprve jako projektant, od roku 1963 jako vedoucí ateliéru a od roku 1974 byl ředitelem. V letech 1972–1990 působil jako profesor architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Byl členem Svazu architektů ČSR, v letech 1982–1989 jeho předsedou. V roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem. Od roku 1990 měl vlastní architektonický ateliér. Byl členem České komory architektů.
Čerpáno z knihy Architektura 58–89
Koncepce publikace, editor, autor diskuzí: Vladimir 518
