Drobečková navigace
Zvonili jsme za Augustina Machalku
3. 1. 2024 v 15:00
Římskokatolický kněz, vlastenec vězněný nacisty a komunisty, v letech 1945-1992 čtrnáctý opat kláštera premonstrátů v Nové Říši.
* 14. září 1906, Ústí u Hranic
† 3. ledna 1996, Radvanov
Augustin Antonín Machalka pocházel ze skromných rodinných poměrů. Měl 5 sourozenců. Po obecné škole v Ústí studoval měšťanskou školu a gymnázium v Hranicích. Maturoval v roce 1928 na německém gymnáziu v Doupově. Rozhodl se pro kněžskou dráhu; nastoupil noviciát v premonstrátském klášteře v Nové Říši. Teologii následně studoval v Belgii a Brně.
Po vysvěcení v roce 1934 působil jako kaplan v klášteře v Nové Říši. Zapojil se jak do života klášterní komunity, tak do života v obci. Bavila ho práce s mládeží. Byl svědomitý, pečlivý a energický; také proto se ve společnosti těšil respektu, úctě a oblibě. V roce 1941 ho opat Pavel Souček jmenoval provizorem. To znamenalo, že Machalka hospodářsky a organizačně zajišťoval chod kláštera. V roce 1942 byl v souvislosti s pátráním po pachatelích, resp. se schvalováním atentátu na R. Heydricha gestapem zatčen a postupně vězněn v Jihlavě, v Brně, v Osvětimi, v Buchenwaldu a v Dachau.
Po druhé světové válce se vrátil do Nové Říše. Navazoval na zpřetrhané osudy, obnovoval život klášterní komunity. Svobodné poměry ale trvaly jen krátce. Únorový státní převrat výrazně změnil společenský a duchovní život v Československu.
V únoru 1950 byl Machalka zatčen Státní bezpečností a obviněn z velezrady a vyzvědačství. V letech 1947 a 1948 měl podle Státní bezpečnosti podávat zprávy vatikánské tajné službě a po únoru 1948 vyvíjet další protistátní činnost tím, že například pobuřoval věřící, šířil letáky, účastnil se číhošťského „zázraku“, ukrýval zbraně pro státní převrat apod. V souvislosti s tažením komunistické strany proti církvi intenzivněji rozpoutaném na začátku roku 1950 byl StB vyslýchán a připravován pro politický proces, který měl širším masám obyvatelstva představit tzv. zázrak v Číhošti jako komplot katolické církve, Vatikánu a Západu. Machalka byl postaven do čela vlastizrádné skupiny představitelů mužských řeholních řádů. Obžaloba pro něj navrhovala trest smrti. V dubnu 1950 byl rozsudkem Státního soudu v Praze uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody na 25 let. Byl vězněn na Pankráci, na Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově. Podmínečně propuštěn byl po deseti letech. Následně byl internován u sester premonstrátek v Radvanově.
V roce 1968 Nejvyšší soud rozsudek Státního soudu z dubna 1950 v celém rozsahu zrušil. Věc byla vrácena Krajskému soudu v Praze, aby ji znovu projednal a rozhodl. K tomu však nedošlo, protože krajský soud celou věc pro promlčení zastavil.
Teprve po sametové revoluci, v dubnu 1992 Krajský soud v Praze zprostil Augustina Machalku všech obvinění.
V březnu 1991 se klášter v Nové Říši vrátil do rukou premonstrátů. Opat Machalka byl u toho. Na konci roku 1992 se vzdal úřadu. Odešel zpět do Radvanova, kde 3. ledna 1996 zemřel.
Autor: PhDr. Jan Kalous, Ph.D.
Na textech medailonků se dále podílejí autoři:
PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.; Mgr. Teresa Urbář; Mgr. Kryštof Zeman; MgA. Veronika Bendová; PhDr. Petr Blažek
Zdroj: Muzeum paměti XX. století