Drobečková navigace
Zvonili jsme za Bohumila Modrého
24. 9. 2023 v 15:00
Vynikající hokejový brankář, reprezentant ČSR, mistr světa 1947 a 1949. Perzekvován komunistickým režimem.
* 24. září 1916, Praha
† 21. července 1963, Praha
Narodil se 24. září 1916 v Praze. Po absolvování reálného gymnázia na Smíchově pokračoval ve studiích na pražské technice, kvůli uzavření českých vysokých škol během druhé světové války ji však dokončil až v červnu 1945. Během války pracoval u stavebních firem. Po ukončení studia odešel s rodinou do východočeského Lanškrouna a podílel se zde mj. na zpracování regulačního plánu města. V listopadu 1948 se přestěhoval do Prahy.
Hokejovou kariéru zahájil Modrý v LTC Praha, kam jako dvacetiletý přišel a kde následně získal sedm československých mistrovských titulů a čtyři tituly v protektorátní lize. Vypracoval se na nejlepšího evropského brankáře své doby.
Branku LTC hájil od ročníku 1936-37 až do roku 1950. Byl u zisku největších úspěchů hokejového týmu po druhé světové válce. Titul mistra světa získal v roce 1947 v Praze a o dva roky později přispěl k zisku prvního místa na mistrovství světa ve Stockholmu. Na Pátých zimních olympijských hrách 1948 ve Svatém Mořici se zasloužil o stříbrné medaile (československý tým byl druhý za Kanadou pouze o skóre).
Právě po těchto olympijských hrách dostal Modrý nabídku působit v profesionálním prostředí kanadsko-americké NHL. Ačkoliv mu oficiální místa československého komunistického aparátu tuto možnost přislíbila (s podmínkou jeho účasti na MS 1949), poté se ke svému závazku neznala. Modrý se proto rozhodl ukončil své reprezentační působení. Přípravy mužstva na MS 1950 v Londýně se již neúčastnil.
I to přispělo k jeho zatčení v březnu 1950 po známém incidentu v hospodě u Herclíků, ačkoli na místě samém ten večer vůbec nebyl. Po vyšetřování Státní bezpečností byl postaven do čela údajné protistátní skupiny „zkrachovalých tzv. sportovců“ a veřejně skandalizován.
V říjnu 1950 byl Státním soudem v Praze v politickém procesu s vyloučením veřejnosti odsouzen k nepodmíněnému trestu v trvání 13 let. Ten si odpykával na Pankráci, na Borech, v Opavě a v jáchymovských uranových dolech. Je velmi pravděpodobné, že zde zažité útrapy zanechaly trvalé následky na jeho zdraví. Propuštěn byl v roce 1955. Pracoval jako stavbyvedoucí a mohl trénovat Motorlet Praha.
Zemřel 21. července 1963 v nedožitých 47 letech. V červenci 1968 Nejvyšší soud v Praze rozsudek z roku 1950 zrušil. V roce 2008 byl Bohumil Modrý uveden do Síně slávy českého hokeje a v roce 2011 do Síně slávy IIHF.
Na textech medailonků se podílejí autoři:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D.; PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.; Mgr. Teresa Urbář; Mgr. Kryštof Zeman
Zdroj: Muzeum paměti XX. století