Břevnovský klášter aneb Jak pochopit baroko

V Praze existuje je několik málo objektů, jejichž majestátní architektura se dochovala v původní, takřka intaktní podobě. Pokud máte problém porozumět baroku jako uměleckému stylu a nedaří se vám proniknout do tajů křesťanské symboliky, krásy šerosvitných maleb a estetiky dynamických soch, zavítejte do Břevnovského kláštera. Tam máte vše pod jednou střechou.

Klášter v Břevnově patří skutečně k nejčistším ukázkám českého vrcholného barokního stavitelství. Jeho dějiny se ovšem začaly psát o mnoho staletí dříve, konkrétně v roce 993. Tehdy založili druhý pražský biskup Vojtěch Slavníkovec a kníže Boleslav II. při prameništi potoka Brusnice první, původně dřevěný kostel s několika prostými klášterními budovami. Hrubě otesané dřevěné trámy, tzv. břevna, ze kterých byl prvotní klášter zbudován, daly vzniknout i názvu prastaré klauzury. Vojtěch poté přivedl z Itálie do Břevnova hrstku mnichů benediktinů, kteří se měli stát vykonavateli křesťanské „agitace“ v dosud převážně pohanských Čechách. Po vyvraždění rodu Slavníkovců (z něhož pocházel i Vojtěch) v roce 995 však klášter víceméně zanikl, aby byl v první polovině 11. století obnoven. Zpustlé dřevěné budovy nahradila románská bazilika sv. Markéty s konventem.

Od krypty po klenbu
Z tohoto období si dnes lze prohlédnout unikátní kryptu pod současným chórem, kterou v šedesátých letech minulého století odkryli archeologové. Jedná se o jednu z nejstarších, alespoň částečně dochovaných kamenných staveb na našem území. V průběhu 13. a 14. století pak probíhala gotická přestavba, jež se dotkla většiny zdejších budov. Konvent byl toho času přední církevní a kulturní institucí – disponoval velkou knihovnou, jeho prostřednictvím se u nás šířily kulty světců, mezi jeho příslušníky patřila řada výrazných osobností a ani hospodářské postavení kláštera nebylo bez významu. V průběhu husitských bouří byly klášterní objekty zničeny a dílo zkázy dokonaly události války třicetileté. Teprve v letech 1708–1745, tedy v době, kdy katolická církev intenzivně upevňovala své pozice, proběhlo znovuoživení zdejšího řádu, výstavba nového konventu, velkolepé baziliky a částečná přestavba starších částí ve slohu vrcholného baroka. Nový klášterní komplex vznikl podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Jeho nejkrásnější součástí je bezesporu chrám svaté Markéty, na němž lze perfektně rozeznat a pojmenovat všechny hlavní atributy baroka: monumentalitu (jež měla ohromit prostého člověka), citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, freskovou klenbu zhmotňující obraz nebe přeneseného na zem, velká plátna s náboženskou tematikou, sochy v dynamických postojích aj.

Plejáda barokních mistrů
Na výzdobě interiéru pracovali nejlepší umělci své doby. Hlavní oltář provedl podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera řezbář Josef Dobner, plastiky vytvořil Matouš Václav Jäckel stejně jako skulptury benediktinských světců po stranách chrámové lodi. Oltářní obrazy jsou vesměs originály jednoho z nejvýznamnějších malířů baroka, Petra Brandla. Klenby kryjí fresky Jana Jakuba Steinfelse, které budí údiv už jen proto, že je umělec vymalovat coby sedmdesátiletý kmet. Intarzované chórové lavice od Jana Sichmüllera zdobí sochy Richarda Prachnera, kostelní varhany pocházejí z roku 1725 a jsou dílem varhanáře Tobiáše Meisnera. Jak vidno, jedna větší barokní lahůdka než druhá. 

Kostelem to nekončí
K rozsáhlému klášternímu komplexu patří kromě kostela sv. Markéty dvoupatrové budovy vlastního konventu soustředěné kolem tří dvorů, hospodářská stavení (v zrenovované sýpce sídlí informační centrum), prelatura (obydlí opata), gloriet Josefka a letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou (pramenem potoka Brusnice), u níž byl klášter podle legendy založen. Pomyslnou třešničkou na barokním dortu je nedávno zrekonstruovaná oranžerie, taktéž dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V době svého vzniku sloužila jako skleník k pěstování květin, ovoce, zeleniny a subtropických rostlin. V současné době je tato působivá stavba využívána jako výstavní prostor. Na klášterní budovy bezprostředně navazuje stupňovitá zahrada, ovocný sad a lesopark se hřbitovem, na kterém odpočívá řada významných českých osobností (např. zpěvák Karel Kryl, filozof Jan Patočka nebo Jan Anastáz Opasek, arciopat kláštera). Tyto rozsáhlé zelené plochy se stávají častým cílem Pražanů i turistů dychtících po odpočinku a relaxaci.

Požehnaný zlatavý mok
Možná vás překvapí, že „v domě Božím“ je čas i na světské radovánky – součástí areálu je totiž moderní ekologický hotel Adalbert a staročeská restaurace Klášterní šenk, v němž jsou na čepu mimo jiné pivní speciály coby produkty místního klášterního minipivovaru. Některé reprezentační sály kláštera jsou komerčně využívány k nejrůznějším společensko-kulturním akcím (koncerty, svatby, přednášky, prezentace, rauty apod.). V programu kláštera najdete během roku několik oblíbených akcí, mezi jinými například jarní trhy, středověké slavnosti nebo vánoční mše a bohoslužby. Velmi populární je každoroční podzimní posvícení, pořádané již 250 let. Jeho tradice odstartovala poté, co kostel opustili v roce 1757 pruští vojáci, kteří si při dobývání Prahy zřídili v prostorách kláštera stáj a lazaret. Zneuctěný chrám musel být tenkrát znovu vysvěcen.

Klášter v Břevnově, nejstarší mužský klášter v Česku, je se svým geniem loci jednou z nejvýznamnějších památek na naše nejstarší dějiny a zůstává připomínkou nesnadných počátků křesťanství v českých zemích. Jeho současná barokní podoba dodnes uchvacuje svou elegancí a slohovou čistotou.

Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Markétská 1/28, Praha 6 – Břevnov
Klášterní fortna / infocentrum:
tel.: 220 406 111, e-mail: klaster@brevnov.cz, www.brevnov.cz
po–pá 8.30–17.30
so, ne 9.00–16.00

Prohlídky: so 10.00, 14.00, 16.00 a ne 11.00, 14.00, 16.00 (duben–říjen) a so 10.00, 14.00 a ne 11.00, 14.00 (listopad–březen); klášterní zahrada otevřená denně 6.45–20.00. Ve všední dny se prohlídky kláštera konají jen pro předem objednané zájemce mezi 10.00 až 16.00.

Co byste ještě neměli v okolí minout:
Park Ladronka / prague.eu
Jedinečná kombinace parku a sportovního volnočasového areálu. Lokalita získala svůj název podle jedné z nejznámějších pražských usedlostí a dnes je populární především mezi vyznavači in-line bruslení a cyklistiky. Je zde totiž nejdelší osvětlená in-line dráha v Praze (4,2 km). Budova Ladronky byla zrekonstruována na kulturně-společenské centrum s bowlingem a restaurací. V těsném sousedství usedlosti lze využít moderní dětské hřiště, kurty na beach volejbal a pétanque. Park se také každoročně stává dějištěm jednoho z největších volnočasových festivalů u nás – Ladronkafestu.

Kaštan – Klub Unijazz | Popmuseum | ateliér | kavárna / kastan.unijazz.cz
Přirozené kulturní a komunitní centrum Prahy 6. Základem je sál s kapacitou zhruba 100 návštěvníků, kde probíhají koncerty, divadelní představení pro děti i dospělé, přednášky, filmové projekce, festivaly a výstavy. Součástí budovy je také expozice Popmusea, jež se vztahuje k historii československé rockové hudby z let 1959–1972. Obsahuje sbírku obalů gramofonových desek, rukopisy umělců, fotografie, písemné dokumenty, audiovizuální ukázky, dobové rozhlasové přijímače nebo hudební nástroje. Ateliér Kaštan v druhém patře organizuje výtvarné kurzy pro děti, studenty, dospělé, seniory i matky s dětmi. V suterénu se lze občerstvit v kavárně Únik.

Obora Hvězda / prague.eu
Rozlehlý lesopark se třemi dlouhými alejemi, které se sbíhají před renesančním letohrádkem vystavěném na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy. Původně sloužíval pro zábavu a hony pražské smetánky 16. století, dnes je velkou rekreační zónou, kterou nejen Pražané využívají k odpočinku, procházkám, joggingu, cyklistice, venčení psů a v zimě dokonce k běžeckému lyžování. Oborou prochází zajímavá naučná stezka popisující místní přírodní i historické reálie, včetně okolností proslulé bitvy na Bílé hoře (1620), která se zde odehrála. V areálu je několik dětských hřišť, dvě pikniková místa s ohništěm, v letohrádku v sezóně funguje kavárna s občerstvením a příležitostně se zde pořádají výstavy a koncerty.

Jak se tam dostanete:
Tram: 22, 25, 97 – zastávka Břevnovský klášter