Drobečková navigace
Zvonili jsme za Ctibora Nováka
2. 5. 2024 v 15:00
Voják, aktivní v protinacistickém i protikomunistickém odboji. Strýc bratří Mašínů, jejichž odbojové skupiny byl členem, což se mu stalo osudným.
* 25. října 1902, Praha
† 2. května 1955, Praha
Narodil se 25. října 1902 v Praze jako první dítě Leopolda Nováka a jeho ženy Emmy, rozené Svobodové. Bratr Zdeny Mašínové. Strýc Ctirada, Josefa a Zdeňky Mašínových. Po maturitě na reálné škole se stal vojákem z povolání. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kde byl jeho spolužák Václav Morávek. V roce 1929 se oženil s Marií Veselskou, narodili se jim dcera Míla (1931) a syn Ctibor (1932). V roce 1934 bylo manželství rozvedeno. Po podepsání Mnichovské dohody opustil československou armádu v hodnosti štábního kapitána. Přihlásil se z taktických důvodů k německé národnosti a změnil si jméno na Anton Nowak. Přestěhoval se do Berlína, kde pracoval jako tlumočník v Hlavním říšském bezpečnostním úřadu (RSHA). V září 1939 uskutečnil bombový útok na německé ministerstvo letectví a policejní ředitelství v Berlíně. Když se poté Ctibor Novák pokusil o útěk do zahraničí, byl zadržen a odvezen do Prahy, kde byl vyslýchán v Petschkově paláci. Po deseti měsících byl převezen do Berlína a odsouzen za vyzvědačství k šesti letům káznice.
Osvobozen byl teprve na konci války. Do vlasti se vrátil s podlomeným zdravím. V letech 1945–1946 působil na Jesenicku jako velitel internačních táborů pro Němce. Proslul velmi tvrdým chováním, několik osob nechal popravit. Kárné řízení proti němu bylo v této záležitosti později zastaveno. V roce 1946 se opět oženil, jeho druhou manželkou byla Jana Hǎnichová, rozená Melcherová, která měla německý původ. Společně vychovávali syna Richarda, kterého adoptoval jako Vladimíra Nováka. V roce 1950 odešel ze zdravotních důvodů do výslužby v hodnosti majora.
V letech 1951–1953 pracoval jako recepční ve vojenské zotavovně v Karlových Varech a jako trafikant v Jeseníku. Společně se svými synovci Ctiradem a Josefem se zapojil do protikomunistického odboje (uvažovali vedle jiného o atentátu na Klementa Gottwalda a další komunistické funkcionáře). V říjnu 1951 byli zatčeni StB, pro nedostatek důkazů byli Josef Mašín a Ctibor Novák propuštěni.
Po odchodu synovců do zahraničí na podzim 1953 byl Ctibor Novák opět zatčen. Společně s Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou byl Nejvyšším soudem v Praze odsouzen za velezradu k trestu smrti a 2. května 1955 oběšen v pankrácké věznici. Nesměli být pohřbeni a urny s jejich popelem byly v roce 1961 zničeny. Jeho sestra Zdena Mašínová byla odsouzena v samostatném procesu na 25 let žaláře, zemřela 12. června 1956 v pankrácké věznici. Po roce 1990 byl Ctibor Novák rehabilitován (nejdříve s tzv. zbytkovým trestem 15 let, později celkově). V roce 1991 byl povýšen na plukovníka in memoriam. V roce 1998 byla na budově Generálního štábu armády České republiky na Vítězném náměstí v Praze odhalena pamětní deska vojákům z povolání, kteří byli po únoru 1948 popraveni. Je mezi nimi uvedeno také Novákovo jméno.
Autor: PhDr. Petr Blažek, Ph.D.
Na textech medailonků se dále podílejí autoři:
Mgr. Kryštof Zeman, PhDr. Jan Kalous, Ph.D., PhDr. Vít Fojtek, Ph.D., MgA. Veronika Bendová; Ph.D., Mgr. Hana Zdražilová, MSc., Mgr. Teresa Urbář