Drobečková navigace
Zvonili jsme za Karla Janouška
30. 10. 2023 v 15:00
Čs. legionář, letec, velitel, divizní generál (armádní generál in memoriam), letecký maršál RAF (Air Marshal, jako jediný občan Československa, který dosáhl tak vysokou hodnost), diplomat, nositel britského vojenského Řádu lázně (Bathského řádu), člen prvního a druhého odboje, vězeň komunistického režimu.
* 30. října 1893, Přerov
† 27. října 1971, Praha
Před sto třiceti lety se narodil v Přerově v rodině oficiála říšských drah. Vystudoval gymnázium. Jako studenta jej zajímala antická filozofie, hudba a sport. Pak pracoval jako úředník. V roce 1915 byl povolán do armády, v lednu 1916 už byl na frontě v Jižním Tyrolsku, zúčastnil se bojů na řece Soče, posléze i v Rusku. Tam na počátku července 1916 padl do ruského zajetí a dostal se do zajateckého tábora. Nedlouho poté nastoupil do srbské armády v Oděse, v říjnu 1916 vstoupil ale do čs. legií, se kterými se v červenci 1917 zúčastnil i bitvy u Zborova a byl zraněn. Poté, co se čs. legie dostaly do konfliktu s bolševiky, účastnil se jako velitel roty téměř všech důležitých bojů a byl za to opakovaně vyznamenán. Patřil mezi ty legionáře, kteří ovládli transsibiřskou magistrálu. Vrací se jako kapitán ruských legií, s četnými ruskými a francouzskými vyznamenáními. Do Československa se vrátil v lednu 1920 a rozhodl se zůstat u armády. Vystudoval prestižní pražskou Válečnou školu a nastoupil k vojenskému letectvu. Působil jako učitel taktiky a stal se zástupcem velitele na Vojenském leteckém učilišti v Chebu a získal pilotní výcvik. Stal se z něho dobrý letec - byl třetí v leteckém závodě, který vedl zeměmi Malé Dohody a Polskem. Postupně procházel různými vojenskými velitelskými funkcemi, působí na Slovensku, na Ministerstvu národní obrany v Praze, od roku 1933 je velitelem zemského letectva v Čechách, ve dvaačtyřiceti vystudoval na Karlově univerzitě ještě meteorologii a geofyziku, protože pro letectví bylo důležité vyznat se v počasí. Doktorát získal v červnu 1939. V roce 1938 velí armádě, která měla bránit Čechy. V listopadu stejného roku odešel přes Francii (kde velí čs. letectvu ve Francii) do Velké Británie.
Protože působil ve druhém odboji, nacisté mu zatkli a uvěznili téměř všechny členy rodiny; manželka, sestra, bratr a dva švagři to zaplatili i svými životy. Koncentrační tábor přežili jen druhá sestra a dva bratři. Jeden bratr ale pak zemřel již v 50. letech 20. století na následky krutého věznění. V Anglii se osvědčil jako dobrý organizátor a výborný diplomat, hraje rozhodující úlohu při vzniku československého letectva ve Velké Británii. Po válce je za své zásluhy ve druhém odboji vyznamenán britským králem Jiřím VI., který mu v květnu 1946 udělí nejvyšší hodnost britského letectva Air Marshall.
Po návratu do Československa jej však čeká sestup. Sice nějakou dobu pracuje ve vysokých funkcích na Hlavním štábu v Praze, komunistický vliv ale sílí. Po puči v únoru 1948 je hned odeslán na dovolenou a brzy vyhozen z armády. Nemůže najít z politických důvodů práci. Pokusil se z Československa odejít, ale je nalákán do pasti při přechodu hranic. Je zatčen a odsouzen na osmnáct let (a po odvolání na 19 let) v nejtěžších komunistických kriminálech v Plzni na Borech, Opavě, Leopoldově a Ruzyni, kde stráví 12 let svého života (po údajném útěku v březnu 1950 odsouzen znovu na doživotí, nejdříve je odsouzen dokonce k trestu smrti). Propuštěn je až na amnestii v roce 1960. Je mu 66 let, má nízký důchod (200 Kč za měsíc) a je proto nucen si až do svých 77 let přivydělávat těžkou prací skladníka. Za Pražského jara bojuje za očištění svého jména, jako voják, který bojoval za Československo v obou světových válkách, nechce dál nést cejch dezertéra a vlastizrádce a chce zpátky vrátit svou čest. Kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 je však plně rehabilitován až po roce 1989. Je zrušena jeho degradace na vojína, je povýšen do hodnosti armádního generála a je vyznamenán Řádem Bílého lva I. třídy. Toho se ale už nedožije. Umírá náhle v Praze již na podzim roku 1971 krátce před svými osmasedmdesátými narozeninami.
Na textech medailonků se podílejí autoři:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D.; PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.; Mgr. Teresa Urbář; Mgr. Kryštof Zeman
Zdroj: Muzeum paměti XX. století