Drobečková navigace
Zvonili jsme za Karla Kryla
12. 4. 2024 v 15:00
Český písničkář, básník, výtvarník a novinář.
* 12. dubna 1944, Kroměříž
† 3. března 1994, Mnichov
Narodil se v rodině, která vlastnila známou tiskárnu v Novém Jičíně. Po okupaci pohraničí na podzim 1938 odešla rodina do Kroměříže, kde podnik obnovila. Karel Kryl měl dva sourozence, starší sestru Marii (1943) a mladšího bratra Jana (1947). V roce 1950 byla kroměřížská tiskárna místními komunisty zlikvidována, stroje rozbity a odvezeny do šrotu. Otec poté pracoval v různých dělnických povoláních, často mimo domov. Nakonec se rodina, která žila ve velmi špatných podmínkách, v roce 1957 přestěhovala zpět do Nového Jičína, kde se mohla opřít o pomoc příbuzných.
V letech 1958–1962 Karel Kryl vystudoval Střední keramickou školu v Bechyni. Neúspěšně se hlásil na VŠUP. Rok pracoval v Teplicích, kde také působil v místním autorském divadle. V letech 1963–1965 absolvoval základní vojenskou službu v Chotěšově a v Katovicích. Poté se vrátil do Teplic. V roce 1966 poprvé nahrával v rozhlase. V roce 1967 se po krátkém pobytu v Olomouci vrátil k rodičům do Nového Jičína. Spolupracoval s ostravským rozhlasem. V lednu 1968 se odstěhoval do Prahy. V březnu 1969 vyšlo jeho legendární album Bratříčku, zavírej vrátka. V červnu 1969 složil úspěšně přijímací zkoušky na FAMU. V září 1969 odjel na hudební festival do SRN, kde požádal o politický azyl. V exilu spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa (od roku 1983 jako zaměstnanec na plný úvazek), koncertoval a vydával nové desky a knihy. V roce 1973 se oženil s Evou Sedlářovou, manželství bylo o dva roky později rozvedeno. V listopadu 1989 se společně s dalšími písničkáři zúčastnil vratislavského festivalu.
Do Československa se po dvaceti letech vrátil na pohřeb své matky. Odehrál řadu koncertů po celém Československu, kde byl s nadšením vítán publikem, které znalo jeho tvorbu z Rádia Svobodná Evropa a pokoutně šířených nahrávek. Postupně opět vycházely jeho desky a knihy. V roce 1991 se oženil se svou dlouholetou partnerkou Marlen Bronsertovou. Záhy začal kritizovat některé představitele polistopadového režimu, odsuzoval například rozpad Československa. Krátce před oslavami padesátin zemřel na infarkt.
Autor: PhDr. Petr Blažek, Ph.D.
Na textech medailonků se dále podílejí autoři:
Mgr. Kryštof Zeman, PhDr. Jan Kalous, Ph.D., PhDr. Vít Fojtek, Ph.D., MgA. Veronika Bendová; Ph.D., Mgr. Hana Zdražilová, MSc., Mgr. Teresa Urbář