Drobečková navigace

Zvonili jsme za Marii Knajblovou
13. 2. 2024 v 15:00

Řeholnice a učitelka, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské a oběť komunistického teroru.

  • Marie Helena Knajblová

* 25. dubna 1888, Nová Ves u Litovle
† 13. února 1961, Jiřetín

Totalitní režimy 20. století se dotkly také osudů mnoha žen. Ty jsou ovšem oproti jejím mužským protějškům často opomíjeny. Komunismus a procesy padesátých let výrazně zasáhly nejen představitele církve včetně řádových sester a výjimkou nebyla ani kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské představující ženskou větev Řádu německých rytířů. Mezi ně patřila představená bruntálského domu Marie Knajblová. Narodila se dne 25. dubna 1888 v Nové Vsi u Litovle na Hané. Její otec byl strojníkem v cukrovaru v Litovli. Její matka pracovala v zemědělství. Marie měla pět sourozenců. Nejprve navštěvovala českou školu v Chudobině u Litovle. Poté s otcem navštívila bruntálský klášter a v něm již zůstala. Následně absolvovala v klášteře studium. Vybrala si řeholní jméno Helena. Ráda se učila, proto od roku 1902 až 1905 navštěvovala německou měšťanskou školu v klášteře v Bruntále. Mezi lety 1905 až 1906 ji představená kláštera vyslala do učitelského ústavu v Těšíně. Poté pracovala jako učitelka, ale zároveň se rozhodla zasvětit svůj život Bohu a pomáhat nemocným, přestárlým i potřebným. Učila na obecné škole v Bruntále. Od roku 1925 do roku 1926 vyučovala na měšťanské škole v Opavě. Roku 1927 se na přání představené kláštera přesunula do města Andělská Hora, kde zůstala až do roku 1938. Mezi lety 1938 až 1939 vyučovala na měšťanské škole ve Vrbně. Všechny školy, kde vyučovala, byly německé. V září roku 1939, když začala druhá světová válka, absolvovala dvouletý ošetřovatelský kurz v Novém Jičíně. Poté dva měsíce pracovala jako sekretářka a následně byla povolána do lazaretu v Bruntále, kde setrvala až do konce války.

Nucené vysídlení německého obyvatelstva se řádových sester dotklo velmi silně, protože došlo k oddělení německých a českých sester. Marie Knajblová se stala představenou bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské. Dne 30. června roku 1950 byly české sestry převezeny do kláštera v Opavě. V roce 1951 byla Marie Knajblová, stejně jako další sestry z jejího řádu, zatčena. Mezi těmito sestrami jmenujme sestru Anežku Antonii Witkovou, sestru Anastazii Giselu Vaňkovou, sestru Ludmilu Klotildis Moravcovou, sestru Annu Renzigiu Axmanovou, sestru Marii Koletu Beňovou, sestru Margaretu/Margitu Reineru Podmanickou, sestru Inocentiu Dittmerovou a sestru Hedviku Virgilii Moravcovou. Všechny tyto řádové sestry byly souzeny v procesu Witková a spol., konaném 25. - 26. února 1952 v Opavě. Město Opava bylo zvoleno z toho důvodu, že zde sídlila a dodnes sídlí představená československé provincie kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské. Vyšetřovatelé sestry vinili z udržování nedovoleného kontaktu s nuceně vysídlenými německými sestrami a velmistrem Řádu německých rytířů ve Vídni. Dále z ukrývání řádového majetku (například hudebních nástrojů, zlatých i liturgických předmětů), ale i z pomoci při vyvážení majetku za hranice, účasti na realizaci ilegálních přechodů státních hranic, z pašování klášterního majetku přes hranice a informování osob žijících v zahraničí. Záminkou se stalo i schovávání vysílačky, cyklostylu i na něm tištěných letáků a v klášterní zahradě byly „nalezeny“ zbraně. Ve vyšetřovacích spisech je pak uváděno, že s nimi sestry střílely na československé vojáky v roce 1938 a spousta dalších vynucených přiznání. Marie Helena Knajblová byla při výsleších mučena a násilím donucena k doznání se k protistátní činnosti. Odsouzena byla ve vykonstruovaném procesu v únoru 1952 k deseti letům vězení, byl to třetí nejvyšší trest v tomto procesu. Vazbu nastoupila dne 2. dubna 1951. Stalo se tak pár dní před jejími 64. narozeninami. Kruté věznění, mučení a odpírání lékařské péče jí zcela zničilo zdraví. Krátce po propuštění, dne 13. února 1961, zemřela.

Autorka:  Mgr. Teresa Urbář

Na textech medailonků se dále podílejí autoři:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D.; PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.;  Mgr. Kryštof Zeman; MgA. Veronika Bendová; PhDr. Petr Blažek

Zdroj: Muzeum paměti XX. století

www.zvonypameti.cz