Drobečková navigace

Pražský hrad

Největší hradní komplex nejen u nás, ale i ve světě, tvoří nezaměnitelné panorama Prahy. Projděte se hradními nádvořími, prohlédněte si Starý královský palác, navštivte katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha i baziliku sv. Jiří či malebnou Zlatou uličku. Doporučujeme také procházku Královskou zahradou, kde kromě mnoha půvabných zákoutí narazíte i na renesanční skvosty – Míčovnu a Letohrádek královny Anny, též známý jako Belveder. Pražský hrad byl založen v 9. století a již více než tisíc let je symbolem českého státu. Stal se sídlem českých králů a posléze prezidentů.

  • Památky & architektura
  • hrad/zámek
  • Kultura & zábava
  • Prague Visitor Pass

Otevírací doba

    • listopad – březen
    • po - ne
    • 09.00 – 16.00
    • duben – říjen
    • po - ne
    • 09.00 – 17.00

Průchod areálem: po - ne 6.00 - 22.00
Zavírací den objektů: 24. prosince, areál Hradu je přístupný.

*

Mimořádné změny v otevírací době

Vstupné

  • základní 450 Kč
  • snížené 300 Kč
  • rodinné 950 Kč

Praktické informace

PROHLÍDKOVÉ OKRUHY

  • Základní prohlídkový okruh: Starý královský palác + bazilika sv. Jiří + katedrála sv. Víta + Zlatá ulička s věží Daliborkou  > 450 Kč | 300 Kč | 950 Kč
  • Stálé expozice: Expozice Příběh Pražského hradu + Expozice Hradní stráže ve věži Mihulka + Obrazárna Pražského hradu + Rožmberský palác > 300 Kč | 200 Kč | 700 Kč
  • Obrazárna Pražského hradu > 200 Kč | 150 Kč | 500 Kč
  • Vyhlídková věž katedrály sv. Víta > 200 Kč | 150 Kč | 500 Kč

INDIVIDUÁLNÍ PROHLÍDKY S PRŮVODCI PRAŽSKÉHO HRADU:
Nutná rezervace předem na www.hrad.cz

  • Pražský hrad - hlavní okruh či stálé expozice v českém jazyce: 150 Kč/hod/osoba + příslušná cena vstupenky do objektu)
  • Pražský hrad - hlavní okruh či stálé expozice v cizím jazyce: 250 Kč/hod/osoba + příslušná cena vstupenky do objektu (anglicky, německy, italsky, španělsky, francouzsky (+ příslušná cena vstupenky do objektu)

Sezónní nabídka prohlídek s průvodci

ÚPLNÝ CENÍK VSTUPENEK NA JEDNOTLIVÉ OKRUHY

Prodej vstupenek

  • V Informačních střediscích na II. a III. nádvoří
  • Pokladna ve věži katedrály
  • Vstupenky na výstavy se prodávají v místech konání výstav.
  • Předprodej na okruh přes prodejní síť Ticketportal

Vstupenky jsou platné 2 dny. Do každého objektu je umožněn vstup s platnou vstupenkou pouze jednou.

PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY

  • Objednávání individuálních prohlídek s profesionálními průvodci Správy Pražského hradu e-mail: info@hrad.cz, tel. 224 372 187 nebo osobně v informačním středisku na III. nádvoří.
  • Prohlídka v jazycích: čeština, angličtina, němčina, italština, španělština, ruština
    Skupina může mít vlastního průvodce. Zřetelně označení licencovaní průvodci (ze zemí EU) s klienty, kteří mají zakoupené vstupenky do návštěvnických objektů, mají vstup zdarma.
  • Prohlídky s audioprůvodcem - nahrávka trvá 3 hodiny a obsahuje informace o exteriérech i interiérech. Audioguide je k dispozici v češtině, angličtině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině, ruštině a korejštině.
  • Pro nevidomé a slabozraké jsou k dispozici plastické průvodce ve slepeckém písmu.

MAPA VSTUPŮ DO PRAŽSKÉHO HRADU

Upozornění: Návštěvníci mohou být při vstupu do areálu Pražského hradu podrobeni namátkovým bezpečnostním prohlídkám. Správa Pražského hradu žádá návštěvníky, aby do areálu Pražského hradu nenosili žádná objemná zavazadla a řídili se ustanoveními Návštěvního řádu.

BEZBARIÉROVÉ VSTUPY
Návštěvnické a výstavní objekty s výjimkou věží (Daliborka, Bílá věž, Jižní věž Katedrály a obranné chodby ve Zlaté uličce) mají bezbariérové vstupy.

STŘÍDÁNÍ STRÁŽÍ NA STANOVIŠTÍCH

  • každou celou hodinu od 9.00 do 18.00 u brány Gigantů (Hradčanské náměstí) a u brány Prašného mostu
  • slavnostní střídání s fanfárami a výměnou standarty na I. nádvoří denně ve 12.00

VEŘEJNÉ TOALETY
provozované Správou Pražského hradu se nacházejí u Jízdárny Pražského hradu a u východu ze Zlaté uličky, dále toalety provozované soukromým sektorem: Jiřské náměstí (U Kanovníků), bistro před Zlatou uličkou, Lobkowiczký palác.

PARKOVÁNÍ
V okolí je velice omezená kapacita parkovacích míst, proto se obecně návštěva Pražského hradu automobilem nedoporučuje. Nejbližší (placené) parkoviště je u stanice tramvají č. 22 „Pražský hrad“.

Zastávková místa pro turistické autobusy:

  • Jelení, po pravé straně ve směru k ul. Mariánské hradby (dlouhodobé, max 4 hodiny)
  • Mariánské hradby, po pravé straně ve směru k ul. Jelení (krátkodobé do 15 minut)
    více ZDE.

ZAHRADY PRAŽSKÉHO HRADU

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Pražský hrad
  • Pražský hrad
  • 119 08 Praha 1 – Hradčany
  • +420224372434
  • +420224372423

Program

Historie objektu

 

Pražský hrad je naší nejvýznamnější národní kulturní a historickoupamátkou, je symbolem více než tisíciletého vývoje českého státu. Je to monumentální komplex palácových, církevních, fortifikačních, úředních a obytných staveb, které jsou vzácnými památkami na všechna slohová období. Rozkládá se na ploše 45 ha. Byl sídlem českých knížat, králů a císařů a od vzniku republiky v r. 1918 i sídlem prezidentů.

Od r. 1962 je Pražský hrad s archeologickými nálezy jako nejvýznamnější místo naší historie zapsán jako národní kulturní památka č. 1.

Historie

Počátky Pražského hradu jsou spojeny s prvním historicky doloženým Přemyslovcem Bořivojem. Ten v 80. letech 9.století přenesl své původní sídlo z Levého Hradce do místa, kde již existovalo na ostrožně nad Vltavou slovanské hradiště s velice výhodnou polohou.

První knížecí palác byl zřejmě dřevěný. První kamennou stavbou a nejstarší křesťanskou svatyní byl kostel Panny Marie. Jeho zbytky byly nalezeny mezi II. nádvořím a zahradou Na Baště. Tento Bořivojův kostel byl brzy přestavěn knížetem Spytihněvem I., který zde byl r. 915 pohřben. Druhým kostelem v prostoru Hradu byla bazilika sv. Jiří, založená knížetem Vratislavem I. Další Přemyslovec kníže Václav (svatý) nechal nedaleko ve 20. letech 10. st. postavit třetí svatyni - rotundu sv. Víta, kterou v 11. st. přestavěl kníže Spytihněv II. na mohutnou baziliku.

V r. 973, kdy bylo v Praze založeno biskupství, byl hrad Praha nejen sídlem hlavy státu ale také sídlem pražského biskupa, nejvyššího představitele církve. Ve stejné době vznikl při bazilice sv. Jiří první klášter v Čechách.

V 10. st. zaujímal Hrad plochu asi 6 ha. V románském období bylo někdejší hradiště přebudováno v pevný středověký hrad, zejména po r. 1135 zásluhou Soběslava I., kdy byl vybudován kamenný knížecí palác a nové kamenné opevnění zesílené několika věžemi, z nichž je nejlépe zachována východní Černá věž .

Velmi významně zasáhlo do vzhledu Pražského hradu období gotické, zejména Karel IV. (1346 - 78), který se svým otcem Janem Lucemburským (1310 - 46) vymohl na papeži povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a položil základní kámen ke stavbě chrámu sv. Víta. Za Karla IV. se Hrad stal poprvé císařskou rezidencí. Karel IV. nechal posílit opevnění Pražského hradu, velkoryse přebudoval královský palác s kaplí Všech svatých. Střechy věží dal pokrýt zlacenými plechy, které daly základ sousloví Zlatá Praha. Od r. 1382 přestali čeští panovníci obývat Pražský hrad na více než 100 let. Královský dvůr byl přestěhován do míst dnešního Obecního domu a zpět na Pražský hrad se vrátil až v r. 1483 za Vladislava z dynastie Jagellonců.

Ačkoliv panovník přesídlil již r. 1490 do Budína, dal Pražský hrad přestavět v pozdně gotickém slohu pod vedením Benedikta Rieda. Ten byl stavitelem velkolepého Vladislavského sálu, největšího světského zaklenutého prostoru tehdejší Evropy, s nímž přišly do Prahy první známky renesance. Provedl velkorysé stavební úpravy včetně výstavby nového opevnění, obranných věží a rozšíření královského paláce. Za něj doznívala gotika a začínal k nám pronikat nový stavební styl renesance.

Přímý vliv italského umění nového stylu byl v Praze zaznamenán nejvíce za vlády Ferdinanda I. (Habsburského) a po jeho odchodu z Prahy za působení místodržitele Ferdinanda Tyrolského. Tehdy došlo k proměně středověkého hradu na pohodlný renesanční zámek se zahradami. V severní Královské zahradě vznikla typicky italská architektura Královského letohrádku.

K velké stavební aktivitě přispěl požár v r. 1541, který značně poničil objekty Hradu i okolí. V rámci obnovy byly přestavěny jak obytné prostory, tak církevní objekty. V době vlády prvních Habsburků přibyly do areálu Hradu i šlechtické paláce (např. Pernštejnský – později Lobkovický palác, Rožmberský palác a další). Na severozápadě byly vybudovány budovy koníren.

Za vlády císaře Rudolfa II. (1576 - 1611) vyvrcholila renesanční a manýristická přestavba Hradu, který se podruhé stal centrem říše a zejména centrem evropské kultury a vědy. Na II. nádvoří byly zbudovány nové prostory pro Rudolfovy sbírky – Nový (dnešní Španělský) sál a Rudolfova galerie. Vznikl také spojovací trakt mezi severozápadní a jihozápadní částí Hradu. Právě zde se nacházela proslulá Kunstkomora a další prostory pro Rudolfovu sběratelskou činnost. Byly také vystavěny další objekty koníren pro jeho vzácné španělské koně. Za Rudolfa byl položen základ Zlaté uličky. Laboratoře Rudolfových alchymistů jsou uváděny v Prašné věži nad Jelením příkopem.

Znovu Hrad utrpěl značné škody, když byl r. 1631 obsazen a vydrancován saským vojskem a r. 1648 Švédy. Po třicetileté válce se Habsburkové o pražské královské sídlo příliš nezajímali.

Teprve Marie Terezie v letech 1755 - 75 provedla rozsáhlou přestavbu Pražského hradu na reprezentační zámecký komplex. Důvodem pro mohutnou stavební akci byly válečné škody, způsobené rozsáhlým bombardováním Hradu při válečných konfliktech na počátku její vlády. Přestavbu navrhl vídeňský architekt Nicolo Pacassi, který projektoval i I. nádvoří se vstupní monumentální branou. Z doby tereziánské přestavby pochází také Kaple sv. Kříže na II. hradním nádvoří a další budovy, zejména Ústav šlechtičen. Jižnímu průčelí Hradu dal jednotnou monumentální pozdně barokní fasádu reprezentačního sídla. Jeho plány ovlivněné vídeňským rokokem a francouzským klasicismem uskutečnili stavitelé Anselmo Lurago, Antonín Kunz a Antonín Haffenecker.

V 19. století Hrad chátral, v řadě objektů se po josefinských reformách usadilo vojsko. Ke stavebním úpravám několika objektů došlo v souvislosti s pobytem Ferdinanda I. Dobrotivého na Hradě po jeho abdikaci v r. 1848 a dále v souvislosti s přípravou na slibovanou korunovaci Františka Josefa I. v 60. letech. Po roce 1859, kdy vznikla Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta, začala nejprve oprava a následně za působení arch. Josefa Mockera vlastní dostavba katedrály, ukončená v r. 1929.

V letech 1920- 35 provedl rozsáhlé úpravy Pražského hradu jako sídla československého prezidentavýznamný slovinský architekt Josip Plečnik, který mistrně skloubil vzácný historický prostor s moderními civilizačními nároky. Jeho úpravy zasáhly zejména 1. a 3.hradní nádvoří, jižní zahrady Hradu, 4. nádvoří se zahradou Na baště i četné interiéry. Vytvořil např. tzv. Sloupovou síň, soukromé prostory bytu prezidenta včetně tzv. Masarykovy pracovny. Jeho žák Otto Rothmayer po 2. světové válce dokončil v obdobné kvalitě dořešení některých interiérů Hradu.

R. 1936 se stal hradním architektem Pavel Janák a po něm od r. 1959 Jaroslav Fragner.

Po r. 1989 se Pražský hrad na mnoha místech otevřel veřejnosti. Za prezidenta Václava Havla došlo na Hradě úpravám interiérů i k výstavbě dvou nových vstupů na 2. nádvoří podle projektu výtvarníka a designéra Bořka Šípka. Významnou cenou byl odměněn průkop valem Prašného mostu v Jelením příkopě (arch. Josef Pleskot). Zajímavý je i moderní skleník světově proslulé architektky Evy Jiřičné. Nově bylo vydlážděno a upraveno Jiřské náměstí. Ve spolupráci s odborníky z Gettyho institutu byla obnovena mozaika Posledního soudu.

Od r. 1990 je Pražský hrad slavnostně osvětlen denně od setmění až do půlnoci, v turistické sezóně do jedné hodiny v noci. Tradice elektrického osvětlení mnohem menšího rozsahu začala v r. 1928, kdy byly lampy poprvé nainstalovány k 10. výročí vzniku republiky. Slavnostní osvětlení podobnější dnešnímu bylo instalováno koncem 60. let, bylo však zapínáno jen při slavnostních příležitostech jako jsou státní svátky nebo významné dny republiky.

V posledních letech se rozvinula rekonstrukční činnost v mnoha hradních objektech a značná pozornost byla věnována archeologickému výzkumu, který probíhá již od r. 1925 a který přinesl mnohé poznatky o dějinách Hradu. Výzkum a obnova jednotlivých prostor a objektů od r. 1990 je vedena myšlenkou oživit je co nejvíce zpřístupněním veřejnosti.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty

Zdroj: www.hrad.cz