Drobečková navigace

Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Muzeum se nachází v souboru budov bývalého pivovaru a vinopalny „U Halánků" na Betlémském náměstí na Starém Městě. Expozice se skládá z těchto částí: Kultury Austrálie a Oceánie a expozice věnovaná zakladateli muzea, kterým byl český cestovatel Vojta Náprstek (1826–1894). V muzeu se také pořádá řada tematických výstav, přednášek a dalších doprovodných programů.

Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Betlémské nám. 1, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.nm.cz, e-mail: naprstek@nm.cz
tel.: +420224497500, +420224497511

Otvírací doba

leden – prosinec

Úterý
10.00 – 18.00
Středa
09.00 – 18.00
Čtvrtek
10.00 – 18.00
Pátek
10.00 – 18.00
Sobota
10.00 – 18.00
Neděle
10.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

V Á N O C E   2 0 1 6

24. 12. 2016 zavřeno

25. 12. 2016 otevřeno 10.00–17.00

26. 12. 2016 zavřeno

31. 12. 2016 otevřeno 10.00–15.00

1. 1. 2017 zavřeno

Vstupné

základní

100 Kč

snížené

70 Kč

rodinné

170 Kč

Popis

NÁDVOŘÍ NÁPRSTKOVA MUZEA

Nádvoří je nejen vstupní branou do expozic, ale také prostorem k odpočinku v kulturním prostředí uprostřed centra Prahy. Díky instalaci venkovního výstavního mobiliáře nádvoří slouží i jako výstavní prostor. Nádvoří a venkovní výstavy jsou volně přístupné veřejnosti.

 

 

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Dům U Halánků, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

V 15. stol. zde stávala skupina čtyř samostatných domů, ke které se vázalo právo pivovárečné a sladovnická živnost, která zde zůstala až do konce 19. stol. Tehdejším majitelem byl měšťan a sladovník Jan Reček z Ledče, který nedaleko odtud v dnešní ulici Karoliny Světlé založil slavnou Rečkovu univerzitní kolej. R. 1567 koupil dům Václav Krocín z Drahobejle (původní jméno Šafránek si přepsal dle tehdejší módy do latiny). Vlastní dům spojil s dvěma menšími vedle a přestavěl je do podoby renesančního měšťanského obydlí. I když byl koncem 18. stol. ještě upravován, je dnešní dům U Halánků v základě stavebním komplexem z koce 16. stol. K přestavbě domu se vztahuje deska ze sliveneckého mramoru na počest Václava Krocína s datem 1591, která byla na dům zasazena. Dům má jméno podle Jana Halánka z Jičína, který jej koupil v r. 1676. Po 10 letech si vzala vdova po Janu Halánkovi příslušníka sladovnického rodu Hanischů, který spravoval nemovitost téměř celé století. K pivovarnictví se tehdy přidružilo i pálení kořalky, které v 18. stol. neobvykle vzkvétalo.

Dalším majitelem byl sládek Antonín Fingerhut se svou manželkou Annou (rodiče Vojty Náprstka), který dům koupil v r. 1826. Byl to Čech původním jménem Náprstek, ale při zápisu do matriky bylo jeho jméno poněmčeno. Úspěšně zde provozoval svou živnost, kterou po smrti manžela paní Anna ještě rozšířila přikoupením sousedního domku. Byla známá svou dobročinností, kdy jednou týdně pravidelně rozdávala chudým chléb.

Jednopatrový dům U Halánků má delší průčelí směrem do Betlémského náměstí, kratší pak do ulice Náprstkovy. Obě křídla mají mansardové střechy. Široká vrata v delším průčelí vedou do dvora průjezdem s křížově zaklenutým stropem. Po obou stranách průjezdu jsou místnosti bývalého pivovaru a lihovaru. Nad portálem je v elipse provedený nápis: U Halánků, pivovar a vinopalna. V půloválném štítu nahoře v úrovni střechy je freska s motivem Zvěstování Panny Marie. Budovy, které stávaly na nádvoří v místě dnešní zahrádky a které sloužily rovněž k provozování živnosti, byly zbořeny. Na nádvoří stojí prostá kamenná kašna. Mladší syn manželů Náprstkových Vojtěch studoval ve Vídni práva. Poněvadž se angažoval v revolučních událostech r. 1848 a hrozilo mu zatčení, odjel téhož roku do Ameriky, odkud se vrátil až po 10 letech s neocenitelnými zkušenostmi. Po návratu založil v domě U Halánků jedno z hlavních pražských kulturních a společenských center. Podporoval též emancipační snahy tehdejších žen, a tak založil v domě Americký klub českých dam, v jehož čele stály spisovatelky Karolina Světlá a Žofie Podlipná a kněžna Jenny Taxisová a který pořádal pro své členky přednášky, výlety a předváděcí akce moderních pomůcek pro domácnost, které z Ameriky přivezl. Byly to např. pračky, šicí a tiskařské stroje, ledničky, žehličky aj. Přednášeli zde Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Jan Evangelista Purkyně, Otakar Hostinský a další. Zde byl také dán impuls k založení Minervy, první dívčí střední školy v Čechách. Vojta Náprstek byl zakladatelem a prvním předsedou Klubu českých turistů. Udržoval čilý styk s našimi krajany v Americe podle svého kréda, které měl vepsáno nad vchodem do domu: Co srdce pojí - moře nerozdvojí.

V r. 1862 zřídil Vojta Náprstek v domě České průmyslové muzeum, které kromě technických exponátů brzy vlastnilo i rozsáhlé etnografické a umělecké sbírky z celého světa, které jednak přivezl sám ze svých cest, jednak je darovali ostatní cestovatelé, se kterými se přátelil, jako např. Emil Holub, Enrico Vráz a další, takže sbírky rychle rostly. Součástí muzea byla i odborná knihovna, kterou řídila patrně první česká knihovnice a překladatelka Klára Špecingrová.

Když dosavaní prostory domu přestaly pro rostoucí muzeum postačovat, postavili Náprstkovi za domem U Halánků v letech 1885 - 90 novou třípatrovou budovu.

V r. 1933 přešlo Náprstkovo muzeum do správy Národního muzea, kam patří dodnes. Za 2. světové války bylo zavřeno - průmyslové sbírky byly přeneseny do Národního technického muzea. Po roce 1945 byly sbírky slovanského národopisu přeneseny do národopisného oddělení Národního muzea; Náprstkovo muzeum bylo od té doby orientováno výhradně na mimoevropské kultury.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty